Co se mi líbí a nelíbí na KDE/Kubuntu

Jednou za čas dostanu chuť vyzkoušet něco nového, zpravidla distribuci používající KDE. Na první pohled vždy uchvátí, po čase používání mě prostě neuspokojí. Nerad bych článek zarazil dříve, než se pořádně rozjede. Pravdou je, že po čtyřech týdnech používání mám chuť se vrátit ke klasickému Ubuntu s Gnome!

Celkový dojem ze tohoto prostředí mě zkrátka otáčí "zpátky". Některé konkrétní věci se mi na Kubuntu/KDE líbí a jiné zase nesedí. Nebudu zkrátka pouze kritizovat. Pro úplnost úvodu postačí, že hodnotím KDE v Kubuntu ve verzi Maverick 10.10 (nevylučuji, že KDE může být v podání jiné distrubuce lepší). O Kubuntu jsem již dříve psal, ale v případě aplikací jsem příliš konkrétní nebyl.

Tak co se mi líbí:

KDE působí komplexněji než Gnome, je tu více aplikací v základu s jednotným "look&feel"

Na první pohled působí moderněji, úpravy vzhledu se dají provádět velmi jednoduše - výběr tapet, motivů, kurzorů, widgetů a já nevím čeho ještě z internetu je integrován přímo v systému.

Plazma - snadné přidání widgetů na plochu bez nutnosti instalace dodatečných nástrojů jako v Gnome (např. Screenlets, Desklets, Google desktop apod.)

Ovládací panely systému - jedním slovem paráda, tady se vyjímečně KDE inspirovalo v MacOS X a ne v chaosu, který si pamatuji z WinVista-7.

Bezproblémové indexování souborů na disku vestavěným nástrojem pro snadné vyhledávání - Strigi/Nepomuk. V Ubuntu jsem zkoušel doinstalovat Tracker, který v jednom kuse padá a poté opakuje indexování od začátku, navíc je pomalejší a více zatěžuje systém.

"Exposé" ala MacOS X aktivovaný přímo v základním nastavení - stačí zajet do horního levého růžku a okénka se rozhodí do přehledné mozaiky. V Gnome musím doinstalovat Compiz, jehož ovládací panel mi nepřipadá user friendly, navíc většinu ostatních efektů nepotřebuju.

Aplikace, které mi vyhovují - Amarok (muzika), Krusader (twin-panel správce souborů), Dolphin (správce souborů).

Distribuční dodělávky - ovladače grafiky/wifi a kodeky instalovatelné jedním klikem.

Co se mi tedy nelíbí:

Větší hardwarová náročnost na stejný testovaný hardware - KDE 4.5.1 je poměrně dost líné (starší notebook 1,73GHz Pentium Dual-core, 1GB RAM, nVidia GeForce Go7400 128MB RAM)

KDE4 aplikace jsou i přes značné zlepšení stále občas nestabilní a padají.

Některé KDE aplikace se mi zdají dosti funkčně přeplácané resp. oproti Gnome složitější na ovládání - uvedu např. K3B oproti Braseru.

Okenní tlačítka vpravo - to je sice hodně subjektivní bod, ale už jsem zvyklý jak z posledních vydání Ubuntu a hlavně MacOS X:-) 

Asi jsem pako. Přestože jsem před chvílí hájil indexaci souborů, nepochopil jsem, jak funguje vlastní vyhledávání (off-topic - když si vzpomenu navíc na nedostižný Spotlight z MacOS X...)

Aplikace, které mi nevyhovují - K3B, KPackageKit (vylepšený, ale přesto pomalý a funkčně omezený, bez Synapticu=nativní aplikace pro Gnome ani ránu), Kopete (chat) - bez Pidgina=nativní aplikace pro Gnome ani ránu, Kaffeine, KFilebox (KDE frontend Dropboxu) - chybí ikonky v Dolphinu upozorňující na synchronizaci, deamon se občas při startu systému spustí, občas ne.

Distribuční nedodělávky - absence UbuntuOne aneb proč se proboha Canonical snaží dělat aplikaci pro Win, když ji nemá ani pro KDE?!, UbuntuOne Music Storu - jak pěkné by to bylo v Amaroku!, Software Center s nákupem aplikací...

Už dál nebudu trápit případné návštěvníky-obdivovatele KDE, jedná se čistě o můj pohled a názor. Až budu mít chvíli času na přeinstalaci, vracím se k Ubuntu! Chybí mi jeho přehlednost, čistota a jednoduchost ovládání. Uvidím, s čím přijde Natty (11.04) a do jaké míry použitelné bude prozatím kriticky přijímané rozhraní Unity.

Linux Mint Debian Edition - Debian s větrovou příchutí!

Vydavatelé Linuxu Mint překvapili a na začátku září svět spatřil novou odnož větrového Linuxu - Debian Edition (dále jen LMDE). Mint se až doposud soustřeďoval výhradně na deriváty Ubuntu, proto mi zvědavost nedala spát a rozhodl jsem rozbalit ISO na flashku a vyzkoušet.

Trocha nejnutnější teorie

Ubuntu sice staví také na Debianu, dnes jsou obě distra až na stejný balíčkovací systém od sebe poměrně vzdálená. Ubuntu je jednoduché nejen z pohledu ovládání, ale také přehledné z pohledu vývoje - zkrátka šestiměsíční cyklus vydání a dvouletý cyklus u vydání s dlouhodobou podporou (LTS).

Debian má tři hlavní větve:

- Stable (stabilní) - v současnosti verze 5 "Lenny", pečlivě (dlouhodobě) testované ale neaktuální balíčky; nástupce Lennyho bude 6 "Squeeze"

- Testing - testovací verze, aktuální verze balíčků, 

- Unstable (nestabilní) - "Sid" - vývojová verze systému, pro pokročilejší uživatele a vývojáře, nevhodná pro běžnou denodenní práci.

Základem LMDE je právě verze "Testing", pro kterou jsou charakteristické tzv. "rolling updates". Debian testing je tudíž stále udržován aktuální (updaty jsou časté a ve větším množství). Systém můžete mít na počítači klidně několik let, aniž by byla nutná jakákoliv přeinstalace kvůli novým funkcím. Neustále roluje. Ke stažení je pouze Gnome 32-bitová verze (poznámky k vydání). O vytvoření 64-bitového sestavení není zatím rozhodnuto. 64-bitová  verze.

LMDE v praxi

Po spuštění Live verze LMDE na první pohled vůbec nerozeznáte od klasického Mintu 9 (Isadory). Stejný vzhled, stejné rozšiřující Mint Tools, úplně stejné logo, GTK téma. Všechno funguje out-of-box (kodeky apod.) dle zvyklostí Mintu.

Po bližším ohledání tu na určité rozdíly pod pokličkou narazíte - instalátor je poněkud jednodušší než Ubiquity installer používaný ve standardním Mintu (a Ubuntu). Tím druhým rozdílem je absence výběru nesvobodného ovladače grafiky jedním klikem. LMDE zkrátka preferuje svobodný ovladač a proprietální (uzavřený) je nutno instalovat ručně.

Rolling updates:

K dnešnímu dni se nabídka aktualizací pohybuje okolo čísla 45O!, na to si uživatel LMDE zkrátka musí zvyknout. Nejrozumnější cestou je tak záplaty "ignorovat" a aktualizovat párkrát měsíčně. Ničemu to určitě neškodí (krom kritických bezpečnostních záplat).

Mint tools rozšiřující funkčnost LMDE:

- mintBackup - zálohování a obnova souborů a softwarového výběru,

- mintInstall - software centrum obsahující uživatelské hodnocení aplikací,

- mintUpdate - aktualizační program, čísluje aktualizace dle důležitosti a stability,

- mintUpload - slouží k uploadu (sdílení) souborů.

LMDE mě pozitivně naladil a i když je před ním ještě dlouhá cesta, je to způsob jak přiblížit Debian méně pokročilým uživatelům zvyklým na pohodlí klasického Mintu nebo Ubuntu. I přes "Testing" základ je distribuce pro běžné použití docela dobře stabilní a použitelná. 

Otázkou je, jak bude v LMDE řešena situace, až se Testing dostane do fáze "Stable" a stane se z něj Squeeze, protože pak by se přelilo velké množství balíčků z Unstable do verze Testing. To by mohlo mít negativní dopad na "stabilitu" Testing verze. To je ale jen jedna s mnoha otázek pro další vývoj LMDE. Přejít z Testing na budoucí Stable (Squeeze) nebo dokonce Unstable změnou repozitářů by neměl být problém.

Zeitgeist - k čemu slouží tato nová funkce Gnome 3.0?

Nedávno jsem se prohraboval v nabídkách aplikací v mém oblíbeném programu UbuntuTweak a narazil jsem na zajímavou položku v nabídce Utility a hned jsem ji samozřejmě musel vyzkoušet. Jmenuje se "Deník aktivit (anglicky Activity Journal) - grafické rozhraní pro Zeitgeist" (je k dispozici i repozitář). Jedná se jeden ze dvou pilířů připravovaného Gnome 3.0. Tím druhým pilířem je potom Gnome Shell. Tyto dvě části mají změnit dosavadní pohled na ovládání počítače. Tak nějak podobně znějí proklamace vývojářů Gnome, kteří chtěji udělat ve světě ovládání linuxových distribucí menší revoluci a vyrovnat se tak modernějšímu (byť ne nutně lepšímu) KDE.

Co vlastně slovo Zeitgeist znamená? Tento německý termín vyjadřuje ve stručnosti "ducha času" či "ducha věku". A jak to celé funguje? Podobně jako aplikace Tracker nebo Beagle indexují v Ubuntu soubory pro rychlé vyhledání, Zeitgeist indexuje vaše aktivity - tzn. všechny soubory (dokumenty, e-maily, webové stránky, instant konverzace), které v prostředí Gnome otevíráte. Řadí je chronologicky za sebou a grafická nadstavba Zeitgeistu bude umožňovat tyto soubory tagovat, označovat oblíbené položky, popsat je poznámkou a vyhledávat soubory v databázi. Zeitgeist má i velký potenciál v budoucnu zaplácnout místo po chybějících "rodičovských funkcích".

Jak vše funguje, ukazuje tento screenshot, který jsem pro názornost típnul. 

Hlaví část okna tvoří kalendář, vlevo je vidět zašpendlíkovaný soubor, vpravo detaily vybraného souboru a nahoře možnosti vyhledávání. Kalendář umí i náhledy myší a to i u videí

Nabídka Preferences se omezuje zatím na pluginy, z popisu je jasné, k čemu slouží

Activity Journal je v bouřlivém vývoji a vydání Gnome 3.0 je plánováno (resp. odsunuto) až na březen příštího roku, finální podoba to zřejmě není. Navíc tato funkce bude přímo integrovaná v Gnome Shell. Zdá se mi, že funguje jen částečně - ukazuje soubory pouze otevřené v Nautilu, také nezobrazuje webové stránky (asi proto, že používám Chrome:-). Kdo z vás je také tak zvědavý, neváhejte a zkuste a podělte se o názory na praktickou využitelnost v diskusi...

Ubuntu 10.10beta - přehled novinek

Po delší době se opět hlásím s přehledem těch hlavních novinek nadcházejícího vydání oblíbené distribuce Ubuntu. Krátce jsem k tomu otestoval LiveCD s beta-verzí. Finální verze bychom se měli dočkat již 10. října, tedy přesně za 14 dní...

Instalátor:

- přepracovaný design zaměřený na jednoduchost

- umožňuje nainstalovat uzavřené kodeky už při instalaci vlastního systému (konečně je to napadlo!)

Pracovní prostředí:

- upravena GTK témata Ambiance a Radiance (dělící čára mazi záhlavím okna a menu nabídkami, ovládací tlačítka, přidáno zase trochu více oranžové)

- nové tapety, které jsou ještě povedenější než v Lucidovi - stáhnout si je můžete zde

- Sound menu - zatím podporuje pouze Rhytmbox a Banshee - nyní zobrazuje obal alba, tlačítka pro přesun vpřed a zpět a pauzu)

- připravuje se nový bezpatkový "Ubuntu font" (v beta verzi není zatím dostupný)

- změna klienta Bluetooth - nyní už neumožňuje BT úplně vypnout, hodnotím jako změnu k horšímu pro uživatele přenosných věciček (zkrátí pracovní dobu na baterii)

Až na ty škaredé oranžové flekance nerozeznatelné od Lucida

Software center:

- nyní umí sledovat historii instalací, odinstalací a updatů programů

- umožňuje nákup aplikací - zatím je dostupná pouze jedna (hra Hello X Adventure)

- přehled nově přidaných a přehled doporučených aplikací

Změny ve výchozích aplikacích:

- Gnome dospělo do verze 2.32

- správce fotek F-Spot byl nahrazen Shotwellem (změna k lepšímu jak ve funkčnosti tak kvůli nutným Mono knihovnám v případě F-Spotu)

Novinky jsou to určitě zajímavé a je vidět, že Ubuntu neusnulo na vavřínech a snaží se dál rozvíjet. Zatím se mi do přeinstalování Lucida nechce, přeci jenom je to LTS. Asi jsem poslední dobou trochu zlenivěl:-) V některém z příštích článků bych se chtěl podrobněji podívat na pracovní prostředí Unity, tedy novinku v prostředí pro netbooky.

Videotip - jak upravit vzhled Chrome ala Ubuntu 10.04

Dnes jsem si připravil krátký videotip na téma "jak si přizpůsobit Google Chrome tak, aby pěkně zapadl do nových grafických témat v Ubuntu 10.04 Lucid Lynx". Doufám, že se bude líbit:

Poznámka na závěr: Až do včerejška byla obě témata Radiance i Ambiance dostupná na stránkách doplňků Chrome, dnes jsou ale z mě neznámé příčiny odstraněna, proto jsem hledal a v případě Radiance našel na Gnome-look.org. Doufám, že budou zase brzy dostupné.


EDIT 2.5.2010 - Ambiance a Radiance témata opět dostupná

Kubuntu 10.04 beta2 - zkušenosti po týdnu používání

Abych si zkrátil čekání na finální verzi Ubuntu 10.04, rozhodl jsem se vyzkoušet po delším čase zase trochu něco jiného. Kubuntu jsem už jednou testoval - 9.04 a nebyl jsem z něj kdovíjak nadšený. Beta1 Ubuntu jsem zkoušel pouze v režimu LiveCD, kdežto v případě beta2 Kubuntu jsem zvolil ostrou čistou instalaci. Dokáže odhalit totiž mnohem více. Tu jsou moje postřehy (nehodnotím ale podrobně samotné KDE a jeho typické aplikace):

Část první - LiveCD/instalace

LiveCD z mě neznámých důvodů nenabootoval vůbec do grafického režimu. Nejsem žádný guru, hláškám jsem moc nerozuměl. Divné ale je, že když jsem zvolil instalaci a tu jsem pak následně zrušil, systém normálně do KDE bez problému najel.

Vlastní instalace pak proběhla na mém hardwaru naprosto bez problému.

Část druhá - nastavení proprietálních balíčků (uzavřených kodeků apod.)

Tato část probíhala částečně bez problému. Flash byl první věci, kterou jsem nainstaloval - a to přímo ze stránek Adobe. Po prvním spuštění Amaroku/K3B vyběhne nabídka kodeků, které budou potřeba - stačí zaklikat (nabízí právě i Flash) a je to hotové, paráda!

Teď k té problémovější části - jelikož používám internetové bankovnictví, neobejdu se bez Javy. Otevřel jsem KPackageKit (obdoba Synapticu) a označil k instalaci dva balíčky sun-java6-jre a sun-java6-plugin. Bohužel instalace zkončila chybovou hláškou o poškozených závislostech. Jinými slovy KPackageKit nainstaloval plugin bez závislostí. Poté mi zahlásil, ať zkusím Synaptic a vyřeším závislosti - jak vtipné, když nejde nic instalovat:-). Nakonec jako vždy pomohl terminál - sudo apt-get remove sun-java6-plugin, tj. balíčky jsem odebral a pak znovu nainstaloval ručně přes terminál. Tento stejný problém jsem zažil tedy podruhé (již na 9.04). Z toho vyvozuji, že se nejedná pouze o chybu této vývojové verze. Radím přidat a používat Synaptic (připravte se na to, že do KDE vzhledově nezapadá a je doslova odporný, nicméně je na něj opravdu spoleh), zkušenějším rovnou terminál.

Část třetí - nastavení proprietálních ovladačů (nVidia/ATi)

Vše proběhlo dle očekávání na jedničku s hvězdičkou. Akcelerace funguje bez problémů.

Část čtvrtá - UbuntuOne/UbuntuOne Music Store

Kubuntu ani ve verzi 10.04 neobsahuje standardně desktopovou aplikaci pro UbuntuOne, i když nativní verze je ve vývoji. S UbuntuOne Music Store je to horší - přestože byl přislíben plug-in pro Amarok, nevidím to nijak růžově kvůli podmínkám, které si vývojáři Amaroku kladou (otevřený formát ogg, podíl na tržbách). Takže zbývá bohužel prozatím "pouze" možnost doinstalovat nativní aplikaci pro Gnome - Banshee/Rhytmbox. Návod na instalaci aplikace pro UbuntuOne pod KDE třeba zde.

Část pátá (závěrečná) - uživatelská přívětivost

KDE ve verzi 4.4.2. je opravdu dost dobře použitelné prostředí. Je to něco jiného než Gnome, má svoje výhody v nabídce propracovaných programů (Amarok, K3B, Krusader to jsou opravdu top linuxové aplikace). KDE je velmi rychlé (a to mám tři nebo čtyři roky starý notebook), možná i svižnější než Gnome a přitom "skelně" pohledné. Někomu se může zdát až příliš podobné Windows. Plasmoidy jsou věc, na kterou je potřeba si zvyknout.

Instalace aplikací není zdaleka tak jednoduchá a příjemná jako v Ubuntu - KPackageKit je vlastně obdoba Synapticu (a to ještě navíc bohužel poněkud problémová), která obsahuje seznam balíčků (s popisem) tříděné do kategorií. Žádný Software center (one-click install) to ale rozhodně není.

Musím kladně ocenit systémové notifikace, na tom je znát opravdu dobrá práce vývojářů, stejně jako snadný přístup k Home složce. Uvědomuji si také, že je konečně Firefox pořádně provázaný s KDE. V 9.04 např. pokud jsem si chtěl otevřít složku, kam jsem stáhnul soubor z internetu přímo ze stahovacího dialogu, objevila se pouze hláška: "s jakou aplikací se tato akce má provést?!" Zdá se to jako samozřejmost, ale v 10.04 to konečně funguje.

Poslední poznámku bych měl k Flashi. O tom, že je to nedotažený kus softwaru zejména pro Linux a Mac OSX není pochyb (narazil jsem i na zajímavý článek na jednom českém blogu s titulkem "Proč Flashplayer pro Linux stojí za starou belu"). Pod svobodnými ovladači v Kubuntu nepoužitelné, fullscreen trhaný, ale po doinstalování proprietálních ovladačů naprosto bez problémů (v mém případě nVidia).

Kubuntu mě až na pár mušek příjemně překvapilo a pro fanoušky KDE, kteří si poradí s občasným problémkem v KPackageKitu a oželí integrované sociální funkce a vychytávky (s UbuntuOne se dá nějak poprat), se kterými přichází nové Ubuntu, je to opravdu dobrá volba. Počkejme si ale raději ještě týden (dnes vyšlo RC) na finální verzi a věřme, že bude všechno odladěno, tak jak má. Vždyť i Kubuntu 10.04 je LTS! Osobně se hodně rozmýšlím, jestli půjdu od této nové verze do Ubuntu nebo Kubuntu!

Proč mám na Linuxu nejradši Google Chrome

Internetové prohlížeče, to je věčné téma internetových diskuzí. Když občas zabrousím do nějakého toho diskuzní fóra, najdu spoustu flejmů, hádek o ničem resp. který prohlížeč že je ten nejlepší. Stejně jako v případě operačních systémů, desktopových prostředí i jiných programů platí, že každému vyhovuje něco jiného. Každý uživatel má jiné návyky a jiné požadavky, je to velmi subjektivní.

Pokud se můžu podělit o své zkušenosti a přitom nevyvolat flame - mě po dlouhodobém zkoušení na Ubuntu nejvíce vyhovuje Google Chrome.

V Ubuntu je vestavěný defaultně Firefox a přirozeně po zkušenosti z Windows, jsem hned sáhl po něm. Firefox byl u mě dlouho tak trochu zvykovou záležitostí, protože oproti tenkrát zastaralému IE6 přinesl revoluční prohlížení v panelech a hlavně obrovské možnosti přizpůsobení. Firefox dnes tak trochu podle mého názoru přešlapuje na místě, co se vlastností a designu týče a je z něj minimálně na Ubuntu trošku neohrabaný a pomalý kus softwaru.

Google před časem rozvířil vody se svým Chrome (nyní ve vývojové verzi 5) a i když jsem ho taky původně nepovažoval za nějakého vážného hráče, minimálně mne zprvu oslovil svoji jednoduchostí, přehledností, rychlostí spouštění i načítání stránek (jádro WebKit). Na začátku ale neexistovla prakticky žádná možnost si jej přizpůsobit (mluvím o doplncích). Aktuálně Chrome považuji co do počtu funkcí prohlížeč za plně konkurenceschopný. O tom, že Chrome ovlivnil vývoj konkurenčních prohlížečů, nemůže být pochyb. Stačí se podívat, kam spěje design Firefoxu i Opery - "chromizace".

Přednosti:

- možnost synchronizovat záložky (funguje přes Google Docs),

- rostoucí počet doplňků,

- přizpůsobení vzhledu,

- úspora místa na displeji ve srovnání s Firefoxem

- rychlost spouštění, rychlost WebKitu, menší paměťová náročnost

a přitom Chrome zachovává původní charakteristiky - totiž v jednoduchosti je síla. Další věc, která mi více než vyhovuje, je perfektní integrace služeb od Google - adresním panelem, který zároveň našeptává a hledá na Google počínaje až po nejrůznější doplňky právě pro tyto služby.

Tip.: poradím jednu vychytávku odzkoušenou a fungující minimálně na vývojové páté verzi - chcete-li mít přednastavený Google vyhledávač a přitom občas vyhledat něco pomocí jiného serveru, napište kupříkladu cs.wikipedia.org, stiskněte tabulátor a hned můžete psát, co chcete vyhledávat. Pak vám rovnou vyjede wikipedia s nalezeným tématem. Tato funkce si pamatuje i historii vyhledávání.

Moje nejoblíbenější rozšíření:

- adBlock - blokování flash reklam, stejné funkce jako pro Firefox

- Clickable Links - promění všechny odkazy, pokud jsou na webu ve formě textu, na klikatelné odkazy

- Goo.gl shortener + share on Twitter - zkrátí adresu a hodí ji přímo i s názvem do webového Twitteru

- Google Reader Notifier (by Google) - upozorní na nové položky a vyjede jejich bublinový seznam

- Webpage screenshot - umí udělat screenshot celé stránky anebo jenom viditelné části

- Vertical Tabs - bublina se seznamem otevřených záložek a vyhledávačem

- Prohlížeč dokumentů ve formátu PDF/Powerpoint (by Google)

- a na závěr Robot Theme, inspired by Android

Co říci závěrem? Párkrát jsem se zkoušel přepnout na Firefox, ale nakonec jsem se vždycky vrátil ke Chromu a u něj na Ubuntu už zůstanu. Návyková jednoduchost:-)

Lucid Lynx beta1 je tu aneb první dojmy z Ubuntu 10.04

V pátečních odpoledních hodinách vyšla první beta verze očekávaného Ubuntu 10.04. Ačkoliv se obvykle nepouštím do testování nehotových verzí systému, v případě nové verze Ubuntu s dlouhodobou podporou (LTS vychází jednou za dva roky) jsem se rozhodl učinit výjimku a vyzkoušel jsem jej alespoň v LiveCD režimu.

Nový vzhled systému - zase o trochu blíž MacOS X

Canonical dlouho koketoval s novými grafickými prvky, které ale postrádaly doposud tak trochu celkovou koncepci. Karmic Koala přinesla do Ubuntu hnědou barvu v tmavším podání kombinovanou s černou, hezčí tapety, upravený splashscreen, ale co mi nešlo u všech dosavadních verzí na rozum - proč proboha nedat pěkné GTK a Metacity téma hned jako základní vzhled a proč jsem musel vždy při prvním startu systému vydechnout: "co je to za hnus?".

V případě Lucid Lynx naštěstí Canonical vzal vzhled pořádně od podlahy - nové fonty, nové GTK, metacity, ikony, splash screen, login screen a k tomu přepracuje v době vydání vzhled webových stránek v souladu se systémem. Zkrátka vznikl nový branding. Grafiku systému beru jako velké pozitivum - působí mnohem elegantněji, čistěji a lehčeji. Nový vzhled je už přednastavený jako default.

Přidání sociální účtu do Gwibberu

Nejkontroverznější záležitostí, která se doteď na fórech temperamentně rozebírá, je změna umístění a pořadí ovládacích tlačítek v oknech. Gnome a Ubuntu se viditelně vzhlíží v MacOS X - jednoduchostí ovládání a jeho lehkostí (zatímco KDE se snaží spíše usnadnit uživatelům přechod z Windows tím, že více kopíruje logiku Windows). Zleva jsou tu tlačítka v pořadí Max-Min-Close (V Mac OS X také vlevo ale s trochu odlišnou funkčností). Ačkoliv pracuju i s MacOS X, u Ubuntu je to trochu nezvyk, ale přizpůsobit se dá skoro všemu a mě tahle změna pochopitelně vyhovuje. Každé okno má i ovládací menu nalevo, tudíž nemusím myší pokaždé šoupat doprava. Pořadí je vymyšleno tak, aby při práci s oknem při rychlém posunu myší a klikem nedošlo omylem k jeho zavření, nýbrž k maximalizaci, případně minimalizaci. Close button má dokonce červenou barvu, není tak snadné jej přehlídnout. Argumentem proti tomuto uspořádání je fakt, že hezky působí víceméně pouze v nových tématech Ambiance a Radiance a například v Dust vypadá hodně ošklivě.

Naštěstí (pro nespokojence) vše se dá jednoduše změnit v programu Ubuntu-Tweak od verze 0.5.3., o kterém jsem už psal.

Nové funkce přidané do Gnome

• "Sociální menu" - od nynějška je odděleno od tlačítka ovládacího sezení v pravém rohu horního panelu, umožňuje měnit status na Facebooku/Twitteru, vyplňovat "tweety", spravovat IM a UbuntuOne účet.
• E-mail menu - nové položky - vytvořit novou zprávu, otevření kontaktů a otevření IM.
• Sociální funkce jsou propojené s předinstalovaným multiprotokolovým IM Empathy a Gwibberem (Twitter, Facebook, Flickr, Digg, RSS...).

"Sociální" funkce dnes frčí, takže ode mě jednoznačné plus (při zkoušení Empaty (ICQ) a Gwibberu (Twitter) se mi objevilo pár errorů, trochu nestabilní - ale je to přeci jen beta)

UbuntuOne Music Store - internetový hudební obchod navázaný na UbuntoOne - v době beta1 zatím nefunkční (alespoň u mě na liveCD). V Rhytmboxu už je plug-in přítomný. Více o UbuntuOne Music Store zde.

Rhytmbox a UbuntuOne Music Store plug-in

Ubuntu Software Center

- nový vzhled ladící s novým grafickým pojetím systému

- některé kategorie jsou více větvené

- přímo v nabídce "edit" je možnost upravovat zdroje softwaru (repozitáře)

- nová navigační tlačítka vpřed a zpět

- možnost přidávat hodnocení aplikací (hvězdičky)

V livceCD se mi choval dosti podivně - po výběru programu se mi nezobrazily informace a po kliku na Update Now se mi rovněž nic nezobrazilo hmm. Tak jsem nepochopil, jak se to hodnocení aplikací vlastně provádí. Buď je tenhle problém jen v LiveCD anebo to chce ještě poladit.

Ubuntu Software Center

Nové verze programů - ve zkratce to nejzajímavější:

- Gnome 2.3

- Firefox 3.6

- OpenOffice 3.2
- Gwibber (Twitter, Facebook, Flickr...)

- nové hry Gnome Sudoku a Gbrainy (dobrá věc na procvičení šedé kůry)

- nový video editor Pitivi - podobný Movie Makeru z Windows

Jestli se mi podaří najít více času, zkusím hodit betu do VirtualBoxu. Zatím je příliš brzo na vynášení jakýchkoli soudů, počkejme si raději na finální verzi (29. dubna).

Změna vzhledu blogu

Tak jsem si dneska trochu pohrál a "přešel" z klasického Bloggeru na Blogger in Draft. Možnosti nových šablon a jejich nastavení jsou velkým vylepšením a těch novinek je tady mnohem víc. Jak se mění Ubuntu z klasické hnědě na Light vzhled, musím se tomu přizpůsobit:-)

Disk naformátovaný na HFS+ Ubuntu zvládá bez problému

Jelikož používám na jednom místě iMac (Snow Leopard) a na druhém notebook s Ubuntu, potřeboval jsem vyřešit přenášení dat. Pro menší věci jako jsou dokumenty se hodí perfektně DropBox, který vše bez potřeby zásahu vše zesynchronizuje. Na větší věci jako např. video soubory nebo muziku je ale potřeba mít přenosný disk. Původně jsem měl disk naformátovaný na NTFS - v době když jsem fungoval ještě na Windows. Pak ale Windows kromě zaměstnání zmizly ze strojů, které jsem používal. Začal jsem řešit dilema, jestli disk naformátovat na Ext2/3 (formát využívaný linuxovými distribucemi) anebo HFS+ ze světa Apple.

Procházel jsem ubunťácká fóra a googlil a googlil a dospěl jsem k tomuto: b) je pro mne správně. MacOS X v mém případě 10.6.2 nativně vůbec ext2/3/4 nevidí, natožpak, aby na takto naformátované partitions uměl zapisovat. Existují sice aplikace fungující na nižší systémové úrovni, ale problém je, že jedna z nich je placená, drahá (Paragon Ext2 Ext3 FS 82 za 40USD) a druhá sice plně zdarma, ale podporující jen Ext2. Navíc se již dlouho nedočkala žádné aktualizace. Naopak Ubuntu (nevím jak ostatní distra) HFS+ nativně! čte i zapisuje.

Ovšem musí být splněny tyto podmínky:
- HFS+ formát musí být bez žurnálu (nonjournaled)
- musíte disku nastavit práva pro zápis na Macovi na "everyone"

EDIT (5.4. 2010): Ubuntu repozitáře obsahují balíčky "hfsplus" a "hfsutils", které zavedou do systému podporu. Ale při splnění výše uvedených podmínek funguje podpora i bez nich.

Wallpaper z ranní procházky

Dnes jsem při ranní procházce Chrudimí narazil na moc pěkné grafitti, které mi mimochodem připomnělo album/píseň mé oblíbené kapely Nightwish z roku 1997.

Nejsem žádnej profík, ale v tomhle případě jsem neváhal, vytáhl jsem svoji 5MPix Nokii N82 a fotil. Tady je výsledek (nijak neupravovaný):

Stáhnout v běžných rozlišeních (resized by Gimp) můžete zde.

UbuntuOne Music store - konkurence iTunes? (preview)

Dlouho se spekulovalo, že Canonical něco jako internetový obchod s hudbou přinese do dalšího vydání Ubuntu. Z Ubuntu se stala vyzrálá linuxová distribuce, která je alespoň na desktopech a noteboocích ze všech nejpopulárnější. Canonical díky mecenáši Marku Shuttleworthovi vyvíjel operační systém dostupný zdarma, který doteď generoval víceméně pouze finanční ztrátu. Nyní je vidět evidentní snaha Canonicalu oblíbenost distribuce nějakým způsobem zpeněžit. Už v Ubuntu 9.10 se objevily dvě novinky:

UbuntuOne - služba typu Dropbox, která není zatím multiplatformní (i když web je samozřejmě univerzální), ale softwarové klienty jsou ve vývoji i pro Kubuntu a např. pro Fedoru. Základní neplacená verze nabízí 2GB prostor, za rozšíření úložiště na 50GB se platí 10 USD/měsíc.

Ubuntu Software Center - měl by postupně sjednotit různé způsoby instalace balíčků do jedné aplikace. V budoucnu bude určitě nabízet i nějaké ty placené programy, na jejichž prodeji může Canonical něco trhnout.


A do třetice Ubuntu 10.04 Lucid Lynx přinese službu UbuntuOne Music store. Poskytovatelem obsahu by měla být britská společnost 7digital, která má údajně dostatečně širokou nabídku bez digitalní ochrany (DRM) a dostatečným regionálním pokrytím. Prakticky bude fungovat na principu plug-inu do aplikace Rhytmbox, kde už delší dobu figurují dva další obchody nezávislé hudby (Jamendo a Magnatune). Přibude i podpora pro Amarok a Banshee.

Jako výchozí formát bude mp3 s kvalitnou minimálně 256kbps (tedy nikoli otevřený ogg, který by asi většina uživatelů linuxu očekávala).

A nyní se dostanu k tomu, proč je v názvu obsažené magické spojení UbuntuOne. K přístupu do obchodu je potřeba mít alespoň free účet UbuntuOne. Do tohoto úložného prostoru v cloudu se budou po nákupu transferovat všechny nakoupené songy, tudíž přístup k nim bude možný ze všech počítačů s Ubuntu a Rhytmboxem, které člověk používá - hodnotím jako dobrý nápad (do neplaceného prostoru 2GB se toho ale moc nevejde). Songy bude možné stáhnout i přímo z webu UbuntuOne jako jiné běžné soubory. Počet stažení nakoupené hudby do úložiště v cloudu bude omezen na 3.

A nyní k tomu nejdůležitějšímu - v kterých částech světa to bude vlastně fungovat? Když v nadpisu článku zmiňuji iTunes, trochu se bojím, aby to nedopadlo v Česku obodbně. iTunes v našich končinách není přístupný pouze z rozmarů Apple ale také díky překážkám v české legislativě. Startovními regiony budou UK, USA a Německo. V druhé vlně zbytek EU a poté zbytek světa.

Závěrem dodám, že jsem docela zvědavý, jak ve skutečnosti spuštění Music Store bude probíhat. Dočkáme se koncem dubna. Více info v tomto FAQ.