pondělí 29. prosince 2008

Osobní zkušenosti s podporou hardwaru v Ubuntu 8.10 - díl I. (desktop)

Jedno z témat, kterému jsem se od začátku psaní tohoto blogu chtěl věnovat, ale dostal jsem se k němu až nyní, je podpora hardwaru v Ubuntu. Nechci z následujících postřehů vyvozovat žádné obecné závěry (diskusi nechám raději na Vás), jedná se pouze o mou osobní (tudíž) subjektivní zkušenost.

První část bych věnoval mému desktopu a druhá bude pojednávat o podpoře hardwaru běžného multimediálního notebooku.

Konfigurace mého desktopu z podzimu 2005 je následující:
  • M/B: Abit AN8 Ultra (chipset nForce4 Ultra), integrovaná 6kanálová zvukovka
  • CPU: AMD Athlon64 3700+ (2200Mhz)
  • RAM: 1GB DDR
  • VGA: Saphire ATi Radeon X800 XL 256MB
  • HDD: WD Caviar 250GB (SATA)
Periferie:
  • LCD Samsung SyncMaster 173p+
  • Tiskárna HP DeskJet 5150 (USB)
  • Scanner HP ScanJet 3670 (USB)
  • Flash disk Kingston, externí USB HDD WD Passport 160GB
  • Čtečka karet: externí USB 6v1

1) PC hardware

Před instalací Ubuntu 8.10 jsem zkoušel jako začátečník více distribucí. Jako jednu z prvních jsem testoval Dreamlinux (brazilská distribuce postavená na Debianu), kterou se mi ale jako začátečníkovi nepodařilo spustit z liveCD s grafickým rozhraním a spouštění zkončilo v příkazové řádce. Podobnou zkušenost jsem měl i s Mandrivou (a to dokonce i nedávno s One 2009). Pak jsem začal testovat Ubuntu od verzí 7.10 a uspěl jsem. To jen tak na úvod k historii mých počátků s LInuxem. Zmíněné distra, s nimiž jsem neměl úspěch ale nehodnotím i proto, že jsem se za příčinami neúspěchů nepídil. Přičítám to obecně lepší podpoře chipsetů Intelu anebo nějakému zádrhelu v rozpoznání grafiky.

Procesory AMD disponují tzv. Cool'n'quiet technologií, která spočívá ve vypínání těch částí procesoru, které nejsou využívány a automatickým snižováním otáček chladiče v případě nižší zátěže. Ve Windows XP mám tuto funkci dobře vyzkoušenou. Tam začíná fungovat v okamžiku, kdy doinstalujete ovladač pro AMD procesor (dostupný i přes Windows Update). V Ubuntu jsem hledal způsob jak provést něco podobného na úrovni systému anebo nějaké doinstalovatelné aplikace, protože se mi zdál hladič hlučnější než ve Windows. Po hledání na fórech jsem zaznamenal pouze tip v nastavení BIOSu, kde jsem zapnul automatickou regulaci otáček. Pomohlo to pouze částečně, hluk je nižší, ale není to ono. Nicméně tento problém má i podstatu v tom, že jsem neinvestoval do lepšího a využil pouze chladiče dodávaného v balení s CPU a hluk odpovídá bohužel jeho kvalitě. Pokud máte někdo zkušenosti s tímto problémem, přispějte do diskuse.

Zvuková karta i grafika fungují bez jakéhokoli problému. U Radeonu používám nesvobodné ovladače nabízené "Správou (nesvobodných) ovladačů hardwaru". Akcelerace funguje bez chybičky - používám efekty Compizu (hlavně Cube, náhledy oken, Expozé), stejně jako ve hrách (WarSow, Nexuiz). Musím aktuální ovladače od ATi pochválit, dokonce nabízejí Catalyst Control Center podobně jako v systémech Windows.

2) Periferie

Detekce LCD a jeho rozlišení bez potíží. Mé LCD od Samsungu nedisponuje žádnými "hardwarovými" tlačítky určené pro nastavení, ale zůstává kalibrace nastavená dříve ve Windows.

Tiskárny od HP jsou obecně bezproblémové (díky určité podpoře Linuxu ze strany HP)- stačilo v nabídce "Přidat/Odstranit" balíček HPLIP, Po odhlášení a přihlášení do systému nastavit tiskárnu jako výchozí a hotovo. HPLIP disponuje stejnými možnostmi nastavení vč. indikátoru stavu náplní inkoustu jako standardní ovladače pro Windows.

HP scanner - zde jsem bohužel narazil. Pro Linux existuje jedna a domnívám se, že jediná aplikace, která zprostředkovává podporu scannerů a rovněž ovládá jejich funkce. Tou je scannovací frontend XSane, na jehož stránkách najdete seznam podporovaných modelů různých výrobců. Bohužel můj model, ač je starý přibližně čtyři roky, v seznamu chybí (např. řady 35xx anebo 39xx podporovány jsou). Proto mi nezbývá, než používat pouze ve Windows (v dualbootu). Jistou nadějí do budoucna je implementace TWAINu do XSane, čímž by se podpora modelů rozšířila. Zajímavý článek o této problematice jsem objevil na Clubu Mandriva (v angličtině).

Ostatní uvedené periferie (flash disky, externí HDD i čtečka karet) jedou bez problémů.

Závěrem mohu říct, že zkušenosti nejsou pouze a jen pozitivní, nicméně pozitivní převládají. Můžete namítat, že má hardwarová výbava je základní a jeho plná podpora je samozřejmá, ale nebojte, další typy HW přijdou na přetřes příště v článku věnovaném hardwaru multimediálního notebooku.

středa 24. prosince 2008

Veselé vánoce a PF 2009

Všem čtenářům mého blogu a všem fandům Linuxu (nejen Ubuntu) přeji krásné Vánoce a šťastný Nový rok 2009!

sobota 20. prosince 2008

Druhá Alpha verze Ubuntu 9.04 na světě, Canonical shání inspiraci

Server Softpedia.com informoval o vydání druhé Alpha verze Ubuntu 9.04, které přišlo s mírným jednodenním zpožděním oproti plánu až dnes. Změn není mnoho, následují vývoj Gnome 2.25 a nového linuxového jádra 2.6.28, OpenOffice je obsažen stále ve starší verzi. Alpha 2 je prvním vydáním v podobě klasického LiveCD.

Nejzajímavější věc, která se kolem tohoto vydání zatím udála, je výzva Marka komunitě na zaslání jakýchkoli screenshotů témat a vzhledů, které uživatelé používají. Vypadá to, že se tentokrát sliby Canonicalu naplní!, takže neváhejte a posílejte:-)

Vývojový plán JJ:

  • 22. listopadu 2008 - Alpha1
  • 18. prosince 2008 - Alpha2
  • 15. ledna 2009 - Alpha3
  • 5. února 2009 - Alpha4
  • 26. února 2009 - Alpha5
  • 12. března 2009 - Alpha6
  • 26. března 2009 - Beta
  • 16. dubna 2009 - Release Candidate
  • 23. dubna 2009 - Final Release

neděle 23. listopadu 2008

Tweakujeme Ubuntu

Mnozí z nás co přešli z Windows na Linux jistě znají známý nástroj TweakUI od MS, pomocí něhož se daly upravit nejrůznější skrytá nastavení systému. V Ubuntu nejsme o nic ochuzeni - existuje nástroj Ubuntu Tweak (aktuálně ve verzi 0.4.3). Ubuntu Tweak není ovšem narozdíl od TweakUI vydávan samotnými tvůrci systému, přesto je však lokalizován do češtiny. Pro snadnou instalaci a zahrnutí do kontroly aktualizací stačí mezi zdroje softwaru přidat a aktivovat tento repozitář:

Pro Interpid Ibex:
deb http://ppa.launchpad.net/tualatrix/ubuntu intrepid main #Ubuntu Tweak (Ubuntu 8.10)

Pro starší Hardy Heron:
deb http://ppa.launchpad.net/tualatrix/ubuntu hardy main #Ubuntu Tweak (Ubuntu 8.04)

Pak jen stačí v Synapticu nalézt a nainstalovat balíček ubuntu-tweak. Po instalaci se poté objeví v menu Aplikace/Systémové nástroje.

Na prvním screenshotu je vidět základní uvítací obrazovka Ubuntu Tweaku s přehledem základních funkcí. Vlevo se nachází panel, který řadí jednotlivé skupiny nastavení. Šedé jsou ty, které mají další větvení:


Nyní podrobněji k jednotlivým volbám:

Počítač - obsahuje podrobné informace o systému, desktopovém prostředí, procesoru, paměti, rozložení klávesnice apod.

Aplikace je první velice zajímavou částí, obsahuje tyto čtyři větve:
Přidat/Odebrat - aplikace třetích stran tříděné dle kategorií, můžete instalovat např. Operu, Skype, VirtualBox, Wine, VLC media player, Compiz a další:

Source Editor - (po odemčení rootovým heslem) detailní správa veškerých repozitářů Ubuntu
Zdroje třetích stran - (po odemčení rootovým heslem) - umožňuje přidat zdroje např. OpenOffice, vývojových verzí Firefoxu, vývojových verzí Amaroku, linuxové zdroje Googlu, Medibuntu (multimediální kodeky) apod. Každopádně velice zajímavé pro testery různých buildů aplikací.
Čistič balíků - (po odemčení rootovým heslem) - odebrání nepoužívaných balíčků (např. pokud zůstanou po odinstalaci některých aplikací), mazání vyrovnávací paměti.

Spuštění se dělí na dvě větve:
Sezení - volby splash-screenu, automatické ukládání změn sezení apod.
Automatické spuštění - přehled všech aplikací spouštěných po startu systému, možnost snadno vypnout, přidat, odebrat dle libosti...


Plocha se dělí na čtyři větve:
Ikony - zobrazení ikon koše, počítače, sítě apod. na ploše, zajímavá volba "Použít domovskou složku jako plochu".
Okna
- motivy Metacity, průhlednost oken aktivních a neaktivních, ovládání oken myší
Compiz Fusion - umožňuje nainstalovat a konfigurovat akceleraci desktopu
Gnome - zamykání panelů, animace panelů, oznamovací část, ikonka menu aplikace.

Osobní
je rozvětvena nejvíce:

Osobní složky - nastavení složek v /Home
Šablony
- velice šikovná část, kam si můžete přetahovat především své šablony do OO.org, do místní nabídky je pak přidána volba "vytvořit dokument",

Skripty - podobná filozofie jako u šablon, týká se rozšiřujících šablon do správce souborů Nautilu. Zkratky - nastavení až 12 speciálních klávesových zkratek pro aplikace, opět velice užitečné.

Systém

Nautilus - velikost náhledů souborů, zapnutí pokročilého nastavení práv ve vlastnostech souborů, vypalování souborů - ochrana proti podtečení zásobníku apod.
Správa napájení -
povolení uspání do paměti, na disk, zamykání obrazovky

Bezpečnost - zákazy přepání uživatelů, ukládádní na disk, tisku apod.

Závěrem se dá říct, že je to výborný nástroj. Pokud člověk hledá nějaká nastavení v ovládacích panelech ,ví, že zde najde mnohdy to nejužitečnější a nejzajímavější. Nezbývá než Ubuntu Tweak každému doporučit!

Vydána první alpha verze Ubuntu 9.04, vývojový plán

Sotva jeden měsíc používáme nejnovější Ubuntu 8.10 a příští verze o sobě již dává poprvé vědět. Redaktoři serveru Softpedia.com píší své postřehy z první Alpha verze a taktéž přidávají vývojový plán Jaunty Jackalope.

Na zveřejněných screenshotech nejsou patrné žádné změny. Zřejmě se prozatím ukrývají pouze v kódu systému, dokonce ani balík OpenOffice není obsažen ve své nejnovější třetí verzi. Alpha1, tedy nejrannější testovací verze je k dispozici ke stažení pouze v podobě alternateCD.

Přidávám se rovněž k přání autorů Softpedie, aby v Canonicalu zapracovali na slibovaném novém vzhledu systému:-).

Vývojový plán JJ je následující:

  • 22. listopadu 2008 - Alpha1
  • 18. prosince 2008 - Alpha2
  • 15. ledna 2009 - Alpha3
  • 5. února 2009 - Alpha4
  • 26. února 2009 - Alpha5
  • 12. března 2009 - Alpha6
  • 26. března 2009 - Beta
  • 16. dubna 2009 - Release Candidate
  • 23. dubna 2009 - Final Release

neděle 16. listopadu 2008

Jak upgradovat OpenOffice.org v Hardym (8.04)

V minulém příspěvku jsem se zmínil o nepřítomnosti nejnovější verze OpenOffice.org 3.0 v základní instalaci Ubuntu 8.10. Odkázal jsem také návod na přidání neoficiálního zdroje softwaru pro automatizovaný upgrade. Dnešní krátký tip věnuju těm, kteří nepřešli na novou verzi Ubuntu a rozhodli se z jakýchkoli důvodů setrvat na současném LTS verzi 8.04 a chtějí snadno upgradovat OpenOffice na nejnovější verzi.

Ubuntu 8.04 je sice distribuce s dlouhodobou podporou, ale po vydání II se jedná pouze o opravy nikoli o nové verze softwaru. V návodech, které jsem odkazoval v minulém příspěvku, se uvádí přidání tohoto neoficiálního zdroje:

deb http://ppa.launchpad.net/openoffice-pkgs/ubuntu hardy main

Jelikož jsem již přešel na II, nemůžu posoudit, zda nyní tento zdroj příslušné balíčky obsahuje, ale v době před upgradem tento způsob nefungoval. Jaký je tedy manuální způsob?

  1. ze stránek OpenOffice.cz stáhneme balík OOo_3.0.0_LinuxX86_install_cs_deb.tar.gz
  2. V Synapticu odstraníme starší hlavní balíček openoffice.org-core, čímž se označí k odebrání i balíčky závislé
  3. Rozbalíme stažený balík a přesuneme se do adresáře "DEBS", otevřeme terminál (nastavení adresáře příkazem cd) a použijeme příkaz sudo dpkg -i *.deb, čímž se nainstalují postupně všechny balíčky
  4. Přesuneme se do adresáře "Destkop-integration" a v terminálu zadáme příkaz sudo dpkg -i *.deb, opět se nainstalují všechny balíčky a je hotovo.
Tak jak jsem měl možnost vyzkoušet tento postup, můžu jen dodat, že vzhled takto nainstalovaného OO.o se podobá KDE, takže nepůsobí příliš stylově, ale je to jen drobnost:-) vše je funkční tak jak má.

Download:



pátek 31. října 2008

Ubuntu 8.10 Interpid Ibex je venku!

Včera v odpoledních hodinách vyšlo další pravidelné půlroční vydání Ubuntu - 8.10 Interpid Ibex (Nebojácný Kozoroh). O připravovaných nových funkcích jsem na blogu již psal, a co má nové Ubuntu pod kapotou výběrem těch nejdůležitějších aplikačních novinek?

  • Gnome 2.24 (desktopové prostředí, o novinkách více zde)
  • Linux Kernel 2.6.27
  • X.org 7.4 (vrstva grafického prostředí)
  • Network Manager 0.7 (přehlednější správa wifi sítí)
  • Gimp 2.6.1 (obrázkový editor)
  • Pidgin 2.5.2 (instant messenger - zlepšena kompatibilita sítí, lepší přenos souborů)
  • Totem 2.24.2 (přehrávač videí, nové pluginy pro sledování YouTube a BBC)
  • Rhytmbox 0.11.6 (hudební přehrávač s knihovnou, podpora Last.fm)
  • Make USB Startup Disk (utilita na vytváření bootovacího flashdisku)
  • OpenOffice 2.4.1 (*)

* Canonical bohužel nestihl implementovat nové OpenOffice přinášející mimo jiné podporu MS OOXML kvůli nedostatku času na otestování. Návody na instalaci OO3 do II se už rozšířily na internetu - v angličtině i v češtině. V podstatě se jedná o přidání jednoho neoficiálního repozitáře do zdrojů softwaru.

Download:

neděle 19. října 2008

Jak na Rapidshare Premium v Ubuntu

Na stahování z Rapidhsare ve Windows existuje spousta download manažerů vč. oficiální z Rapidshare. Na Linuxu je nabídka mnohem menší (tedy pokud nesáhnete k použití Wine), hledal jsem proto ve fórech a našel prográmek Rapidshare-dl. Nemá ovšem grafické rozhraní, běží výhradně v terminálu. Na kvalitě mu to však nic neubírá.

Použití je jednoduché, stačí otevřít terminál ve složce kam chcete stahovat a zadejte příkaz rapidshare-dl s těmito parametry:

Přímé zadání stahovaných souborů do fronty oddělené mezerami
rapidshare-dl http://rapidshare.com/FILE1 ... http://rapidshare.com/FILEN


Stažení seznamu linků na určité URL
rapidshare-dl http://some-web-site.com


Stažení seznamu linků uloženém v txt souboru
rapidshare-dl links.txt


Stažení seznamu linků zkopírovaném ve schránce (vyžaduje balíček PyGTK)
rapidshare-dl -c

Po prvním zadání uživatelského jména a hesla už frčíte:


Download:

Ubuntu, Debian:
rapidshare-dl_0.3.5-1_all.deb

Pro jiné distribuce je nutná kompilace balíčku:
rapidshare-dl_0.3.5-1.tar.gz


sobota 18. října 2008

Jak si poradit v záplavě informací na internetu aneb delikátní záložkování

Poslední dobou mi začal připadat seznam oblíbených položek v mém Firefoxu jako opravdová a nepřehledná záplava. Tak jsem začal koumat, jak si záložky lépe zorganizovat, setřídit do kategorií tak aby vše rychle našel. Existují sice programy či doplňky programů, které se dají docela dobře použít, ale co když cestujete, pendlujete mezi počítači a chcete mít stejně setříděné kdekoli "na světě"? Tuto otázku si kladli jiní uživatelé dávno přede mnou a vytvořili komunitní síť del.icio.us.

Dnes již je tato síť velmi populární a i když není lokalizována do češtiny, našla si oblibu i v naší domovině. Na českém internetu vzniklo několik klonů - např. jagg.cz anebo linkuj.cz. Je na vás, kterou z těchto služeb zvolíte. Osobně jsem sáhl po té nejosvědčenější a nejpoužívanější. Faktorem, který hrál roli v mém rozhodnutí je možnost nainstalovat si rozšíření do Firefoxu 2.0.x - 3.0.x (podporované jsou i IE, Opera a Safari). První co je třeba udělat je zaregistrovat se (registrace je velmi jednoduchá a rychlá). Druhým krokem je pak zmíněná instalace add-onu do prohlížeče, která je ale dobrovolná. Po instalaci se objeví tři nová tlačítka - delicious čtvereček vás přesměruje na vaší internetovou databázi odkazů, což je delicious/"uživatelské jméno", druhé tlačítko otevírá sidebar rozdělený do dvou částí - štítků(tagů) v horní části a příslušných odkazů v dolní části. Třetí tlačítko pak slouží k přidávání resp. tagování odkazů. Když chcete přidat svou oblíbenou stránku mezi záložky, stisknete tag tlačítko a objeví se malý formulář, kde je předvyplněna adresa a název stránky. Zadáte popis stránky a poté to nejdůležitější - klíčová slova neboli tagy. Často se stane, že už někdo z komunity delicious před vámi stejné stránky přidával a tak se vám ty nejpoužívanější tagy nabídnou. Nic ale nebrání v zadání nějakého to klíčového slova navíc. Tak jakmile uložíte, objeví se tato položka v sidebaru. V jednoduchosti je síla - ačkoli se zdá design delicious strohý, je velmi přehledný.

Další podstatnou funkcí je vyhledávání a třídění jak ve vašem seznamu, tak v globálním seznamu delicious. Potěší i možnost importovat a exportovat záložky z a do prohlížeče a samozřejmě odkazy označovat za zcela soukromé nebo plně sdílené s komunitou. Delicous opravdu stojí za vyzkoušení!

Download:

Sada screenshotů převzata z tutoriálu Delicous.com (omlouvám se, že jsou z Widlí:-))



neděle 12. října 2008

Vzhled Interpid Ibex - přání komunity "vyslyšena"?

Na počátku vývoje Ubuntu 8.10 Mark Shuttleworth sliboval přepracování vzhledu systému, k čemuž nakonec nedošlo a bylo odloženo na verzi příští 9.04. Beta verze nicméně podle očekávání ukázala alespoň nový wallpaper, ze kterého však komunita nebyla nijak nadšena - barevně nevýrazná kolečka v kruhu - viz. screenshot níže:


Přestože kritiku považuji tak trochu za hnidopišství (každý si vzhled plochy může přizpůsobit podle svého), musím uznat, že nové uživatele přinejmenším nepřiláká - platí stará pravda, že "obal" prodává.

V Canonicalu na kritiku zareagovali a výsledkem je tento o mnoho svěžejší defaultní wallpaper:


Tento artwork níže podle mého ale opravdu vede, stáhnout jej můžete v plném rozlišení rozkliknutím. Na mé ploše se již vyjímá, přestože Interpid nainstalovaný ještě nemám:-) Zbývá jen držet palce, ať se povede implementace kompletně nového tématu vzhledu 9.04, k čemuž směřují nábory odborníků na Gnome, KDE, Gtk jak píše Mark na svém blogu v článku Design, user experience and development at Canonical. Proklamovaný cíl do dvou let konkurovat uživatelské přívětivosti systému MacOS X bude vyžadovat hodně úsilí ale může být reálný!

pátek 3. října 2008

Ubuntu 8.10 - Interpid Ibex přichází!

Ve čtvrtek 2. října byla po šesti Alpha verzích vydána první betaverze Ubuntu 8.10 Interpid Ibex. Dle vývojového plánu bychom se měli brzy dočkat RC (23. října) a poté již finální verze (30. října). Co nám nová verze přinese?


- Automaticky šifrované soukromé složky v /home

- Možnost přihlásit se do systému jako host
- Nové "cool" desktopové efekty
- Vylepšenou správu Wi-Fi sítí
- Graficky vylepšený instalátor
- Vestavěnou možnost snadné instalace Ubuntu na flash disk
- Vylepšené grafické téma Human Murrine (světlá varianta podobná s Hardy Heron, původní tmavé téma z prvních alpha verzích nebude výchozí) spolu s novou verzí prostředí Gnome 2.24

Nové Gnome 2.24 ve zkratce:
  • Podpora záložek ve správci souborů Nautilu (tabs ala Firefox nebo Opera)
  • Přidání tzv. kompaktního prohlížení souborů v Nautilu tj. řazení souborů do sloupků (doposud jen ikony a seznam)
  • Zobrazování optických médiií v menu místa s možností je rychle odebrat (vysunout)
  • Správce archivů File Roller umožňuje přetahovat soubory a adresáře přímo do archivního souboru, bez nutnosti jej před změnami otevírat
  • Výchozí přehrávač videí Totem nyní spolupracuje s DVB tunery, podporuje infra dálkové ovládání, přímé otevírání on-line YouTube videí ve vysokém rozlišení a plug-in pro sledování internetového vysílání BBC
  • Vylepšení Cheese (aplikace vytvářející video a foto efekty pomocí vestavěné web-kamerky
  • Zvuková témata grafického prostředí
  • E-mailový klient Evolution - šablony pro standardní odpovědi, podpora ukládání kontaktů na serverech WebDAV nebo Google Mail, vylepšené uživatelské rozhraní
  • Odhlašovací dialog rozdělen na dvě okna - první obsahuje funkce související s ukončením sezení a druhé s napájením počítače
  • V případě použití více monitorů implementován nový desktopový aplet umožňující pojmenovat každý monitor a snadno mezi nimi přepínat
  • Vylepšení správy vzdálené plochy
  • Vylepšení appletu Deskbar - tento multifunkční deskbar umožňující vyhledávat lokální soubory nyní obsahuje nové moduly - kalkulačku, vyhledávání na Google, Google Code, Yahoo!, Wikipedii a posílat soubory přes služby Twitter a Identica

pátek 19. září 2008

Ubuntu pohledem linuxového začátečníka – část II. Instalujeme a testujeme nanečisto

Jedna z věcí, které se mi na Ubuntu velmi líbí je snadná a rychlá instalace systému. A možnosti vyzkoušení před vlastní instalací naostro jsou různorodé:

LiveCD

Jednoduše vypálené ISO Ubuntu (např. pomocí Nera) na CD vložíte do mechaniky, restartujete a spustíte Ubuntu z Live image - nenarušíte tím žádné své stávající nastavení nainstalovaných operačních systémů. Jistá omezení tu však existují - především pomalost kvůli průběžnému načítání dat z CD), nemožnost doinstalovat další programy a trvale ukládat soubory do systémových a uživatelské složky v Ubuntu, (trvale ukládat můžete na NTFS či FAT disky). Naopak nemusíte nic nastavovat a vše si bez potíží vyzkoušet. Jediné co musíte před použití této metody udělat je nastavit bootování z optické mechaniky v BIOSu. Přímo z nabootovaného LiveCD lze jedním kliknutím spustit ostrou instalaci. Možností LiveCD či DVD dnes využívá drtivá většina linuxových distribucí.


Virtualizace

Pokud máte dostatek operační paměti a výkonný stroj, můžete si nainstalovat program, který dokáže vytvořit "virtuální stroj". Tedy PC s virtuálním diskem (vyhrazeným místem na fyzickém disku), které je virtuálně spuštěno pod stávajícím systémem. Programy existují ve verzích jak pro Mac OS X, tak pro Windows i Linux. Příkladem komerční aplikace je VMware Fusion, za kterou si musíte připlatit anebo poměrně zdařilý freeware VirtualBOX, který prozatím nemá tak širokou podporu harwaru, především si na něm zatím nevyzkoušíte akcelerované linuxové prostředí. Ve VirtualBoxu však můžete jinak systém používat bez překážek, i když v "mantinelech" virtualizačního programu.


Wubi

Wubi mě po uvedení Hardy Heron doslova dostalo, něco podobného nenabízí žádná jiná linuxová distribuce. Právě od této verze je obsažena tato utilita přímo již v instalačním CD. O co jde? Představte si instalaci a odinstalaci linuxu jako běžné win aplikace bez nutnosti rozdělování HDD a přitom provozovat dual-boot společně s Windows. Pokud máte ISO obraz Ubuntu 8.04 vypálené na CD, pak jen vložíte do mechaniky a vyberete možnost nainstalovat v rámci Windows, pakliže jste nevypálili, stačí pouze zkopírovat ISO obraz do stejné složky se staženým Wubi.exe a spustit. Musíte mít alespoň 5GB volného místa na disku, 256MB RAM a podporované jsou kromě Windows ME a 95 všechny novější verze. Zadáte pouze jazyk, konkrétní odnož resp. uživatelské rozhraní Ubuntu a vyhrazené místo na disku, jméno uživatelského účtu s heslem a můžete spustit instalaci. Poté se počítač restartuje a dostanete se k výběru operačního systému. Nutno ještě dodat, že si Wubi i vlastní instalátor Ubuntu v průběhu stahuje některé balíčky vč. jazykových z internetu. Více na přiložených screenshotech:






Výhodou instalace pomocí Wubi je, že můžete systém opravdu využívat bez jakéhokoli omezení. Ubuntu běží ve své vyhrazené složce na disku formátovaném na NTFS spolu s Windows. Nehodí se ale na dlouhodobější používání, chod na NTFS je bez potíží, jenom je občas trochu pomalejší.


pátek 12. září 2008

Kódové označení pro Ubuntu 9.04 oznámeno

Ještě nebyla vydána ani verze 8.10 Interpid Ibex - "Nebojácný kozorožec" (plánována na konec měsíce října) a Mark Shuttleworth, zakladatel společnosti Canonical a hlavní osoba stojící za Ubuntu před pár dny oznámil kódové označení příští verze 9.04. Tím bude "Jaunty Jackalope". Je to jakási "Veselá zajdantilopa". Jack-alope je složenina slov Jackrabit (zajíc) a Antelope (antilopa), jedná se o bájné zvíře, které má obývat americký Wyoming. Vypadá tedy jako běžný zajíc až na to, že má mezi ušiskama antilopí rohy. Více o legendě si můžete přečíst na anglické Wikipedii.

Verze následující po "Interpid Ibex" by se měla dle Mika zaměřit zejména na:
  • Zkrácení bootovacího času nejen při optimalizaci běhu na určitých zařízeních, ale i na běžných konfiguracích
  • Integrace efektních webových desktopových aplikací
  • Zlepšenou podporu vývojářské komunity
Co myslíte, proč se Mark zaměřuje podruhé na rohaté zvíře?:-)


pondělí 8. září 2008

Vydáno Ubuntu Eee 8.04.1 RC2


Dnes byl oficiálně vydán další build speciální verze Ubuntu, konkrétně druhý kandidát na finální vydání (RC2). Ubuntu Eee jak už sám název napovídá je optimalizován pro Eee, populární netbook firmy Asus. Přináší mimo jiné nový vzhled - tzv. Netbook Remix Interface, který nabízí uživateli výběr nejlepších linuxových aplikací, neupřednostňuje pouze svobodné aplikace (např. viz. na screenshotu Skype).

Zajímavostí je, že hlavní vývojář Ubuntu Eee Jon Ramvi uvedl na svém blogu, že výchozím prohlížečem v příští verzi založené na Ubuntu 8.10 může být Google Chrome (viz. můj předchozí článek)

Více na domovské stránce ubuntu-eee.com


pátek 5. září 2008

Google Chrome - další účastník boje prohlížečů na obzoru?

Na okamžik přerušuji úvodní seriál o Ubuntu. Před pár dny Google překvapil a vydal svůj vlastní internetový prohlížeč. Proč tvrdím, že překvapil? O Googlu je totiž známo, že dlouhá léta podporuje Firefox samozřejmě výměnou za výchozí využívání jeho vyhledávacích služeb. Betaverze Chrome je zatím ke stažení pouze pro Windows XP/Vista. Google ovšem chystá i verzi pro Linux a MacOS X, podle některých náznaků však bude zveřejněna s delším odstupem od verze pro Windows.


Prohlížeč vyvolal mohutnou vlnu zájmu a nejrůznějších testů. Bohaté diskuse se objevily na všech známých internetových serverech. Vyvolal však také vlnu kontroverze jednak spojenou s licenčními podmínkami a okrajově také s utilitou GoogleUpdate, která jaksi zůstane v systému po odinstalaci. Po vlně kritiky se Google rozhodl tento sporný paragraf licenčních podmínek:
"Odesláním, zveřejněním nebo zobrazením obsahu udělujete společnosti Google trvalou, neodvolatelnou, celosvětovou, bezplatnou a nevýhradní licenci k reprodukování, přizpůsobování, upravování, překládání, publikování, veřejné prezentaci a šíření jakéhokoli Obsahu, který předložíte, zveřejníte nebo zobrazíte v rámci Služeb nebo jejich prostřednictvím. Výhradním účelem této licence je umožnit společnosti Google zobrazovat, šířit a propagovat Služby a může být odvolána pro určité Služby, jak je definováno v Dalších smluvních podmínkách těchto Služeb."
nahradit tímto:

"K Obsahu, který odešlete, zveřejníte nebo zobrazíte v rámci Služeb nebo jejich prostřednictvím si ponecháváte autorská práva a jakákoli jiná práva, která ohledně tohoto Obsahu vlastníte."

Také se zřejmě našel recept na odstranění GoogleUpdate.

Díky využívání dual-bootu s Windows XP jsem Chrome vyzkoušel. Instalace je opravdu snadná a v podstatě bezobslužná, stáhnete malinký instalátor o velikosti cca 200kB a zbytek souborů si instalátor natáhne z internetu Poté Vám dá možnost importovat záložky z Firefoxu anebo Internet Exploreru a můžete začít surfovat. Zajímavé je však to, že se Chrome uvelebí v právě aktivním uživatelském profilu a ostatní uživatelské účty ve Windows jsou o tento program ochuzeny.

Uživatelské rozhraní je v pravdě dosti spartánské, nicméně se zřejmě Google strefil do noty uživatelů, kteří chtějí snadné ovládání, nechtějí pátrat v nepřehledných záložkách nastavení, chtějí zkrátka nainstalovat a prohlížet webový obsah.

Mé předběžné hodnocení Chrome:

Přednosti:
  • Rychlost načítání webu - k tomu využívá technologie WebKit (podobně jako Apple Safari, nebo linuxový Konqueror)
  • Jednoduchost a přehlednost ovládání
  • Podpora hojně využívaných služeb Googlu
  • Ze všech prohlížečů převzal to nejlepší - např. z Apple Safari "mód private browsing" (který se objevil mimojiné ve vývojových verzích nového IE8 a tato vlastnost Chrome přesvědčila Mozillu o přidání této funkce do připravovaného Firefoxu 3.1), nebo např. z Opery prohlížení otevřených záložek v matici (uživatelé Firefoxu znají SpeedDial).
  • Svěží vítr do konkurečního boje IE vs. Firefox vs. Opera vs. Safari
  • Pro někoho bezobslužná instalace do uživatelského profilu
Nedostatky:
  • Velká paměťová náročnost
  • Prozatím není verze pro Linux
  • Obtěžující GoogleUpdate utilita
  • Pro někoho bezobslužná instalace do uživatelského profilu
  • Nemožnost doinstalovat rozšíření (alespoň zatím)
  • Jednoduchost ve stylu Chrome nemusí sednout každému
Závěrem bych doplnil jen to, že Chrome si vydobyl za pár dní pozice (patrně zejména díky vlně testování), které Opera nedokáže překonat dlouhé měsíce - viz. níže market share z pátku 5/9/2008 dle serveru Clicky. Co myslíte Vy, jak si povede v budoucnu?







čtvrtek 4. září 2008

Ubuntu pohledem linuxového začátečníka – část I.

Ubuntu je jedna z mála linuxových distribucí, která boří obecně zažitý mýtus o uživatelské nepřívětivosti Linuxu. Abych stručně představil Ubuntu a přitom nenosil pověstné dříví do lesa – jedná se o odvozeninu léty prověřené a stabilní distribuce Debian využívající jako implicitní pracovní prostředí GNOME. Ačkoli za Ubuntem stojí komerční společnost Canonical, je distribuována zcela zdarma.

Nedá se tvrdit, že bych byl počítačovým začátečníkem, definitivně jít do Linuxu jsem se odhodlal až nedávno. Na desktopu používám dlouhodobě Windows XP SP2. Proč jsem se rozhodl přejít? Nebudu zde podrobně porovnávat systémy pouze poukážu na obecné silné stránky Ubuntu ve srovnáním se systémy Windows.

Výhody:
  • Nulová cena, uživatel není svázaný licenčními podmínkami - svobodné nakládání se softwarem (GNU licence)
  • Stabilita systému (navíc základem Ubuntu je prověřený Debian)
  • Bezpečnost Linuxu - žádní trojani, spyware - tudíž není třeba firewallů ani antivirů
  • Propracovaná uživatelská podpora v české lokalizaci – Wiki (databáze znalostí a návodů) a přívětivé uživatelské fórum
  • Téměř veškerý potřebný soft již v základu (internetový prohlížeč, přehrávač videa a hudby, kancelářský balík, propracovaný poštovní klient, IM klient, grafický editor, správce fotek) velmi jednoduchá (7 obrazovek) a rychlá (10-15min) instalace
  • Relativně snadná instalace aplikací, přehledná správa aplikací nebo chcete-li linuxových balíčků rozdělená dle kategorií
  • Ovládání velmi podobné MS Windows
Možné nevýhody či nedostatky, které se budu v rámci blogování snažit objevit a zhodnotit, případně nabídnout tipy k řešení:

  • Alternativy k programům používáným ve Windows
  • Podpora hardwaru