pondělí 29. prosince 2008

Osobní zkušenosti s podporou hardwaru v Ubuntu 8.10 - díl I. (desktop)

Jedno z témat, kterému jsem se od začátku psaní tohoto blogu chtěl věnovat, ale dostal jsem se k němu až nyní, je podpora hardwaru v Ubuntu. Nechci z následujících postřehů vyvozovat žádné obecné závěry (diskusi nechám raději na Vás), jedná se pouze o mou osobní (tudíž) subjektivní zkušenost.

První část bych věnoval mému desktopu a druhá bude pojednávat o podpoře hardwaru běžného multimediálního notebooku.

Konfigurace mého desktopu z podzimu 2005 je následující:
  • M/B: Abit AN8 Ultra (chipset nForce4 Ultra), integrovaná 6kanálová zvukovka
  • CPU: AMD Athlon64 3700+ (2200Mhz)
  • RAM: 1GB DDR
  • VGA: Saphire ATi Radeon X800 XL 256MB
  • HDD: WD Caviar 250GB (SATA)
Periferie:
  • LCD Samsung SyncMaster 173p+
  • Tiskárna HP DeskJet 5150 (USB)
  • Scanner HP ScanJet 3670 (USB)
  • Flash disk Kingston, externí USB HDD WD Passport 160GB
  • Čtečka karet: externí USB 6v1

1) PC hardware

Před instalací Ubuntu 8.10 jsem zkoušel jako začátečník více distribucí. Jako jednu z prvních jsem testoval Dreamlinux (brazilská distribuce postavená na Debianu), kterou se mi ale jako začátečníkovi nepodařilo spustit z liveCD s grafickým rozhraním a spouštění zkončilo v příkazové řádce. Podobnou zkušenost jsem měl i s Mandrivou (a to dokonce i nedávno s One 2009). Pak jsem začal testovat Ubuntu od verzí 7.10 a uspěl jsem. To jen tak na úvod k historii mých počátků s LInuxem. Zmíněné distra, s nimiž jsem neměl úspěch ale nehodnotím i proto, že jsem se za příčinami neúspěchů nepídil. Přičítám to obecně lepší podpoře chipsetů Intelu anebo nějakému zádrhelu v rozpoznání grafiky.

Procesory AMD disponují tzv. Cool'n'quiet technologií, která spočívá ve vypínání těch částí procesoru, které nejsou využívány a automatickým snižováním otáček chladiče v případě nižší zátěže. Ve Windows XP mám tuto funkci dobře vyzkoušenou. Tam začíná fungovat v okamžiku, kdy doinstalujete ovladač pro AMD procesor (dostupný i přes Windows Update). V Ubuntu jsem hledal způsob jak provést něco podobného na úrovni systému anebo nějaké doinstalovatelné aplikace, protože se mi zdál hladič hlučnější než ve Windows. Po hledání na fórech jsem zaznamenal pouze tip v nastavení BIOSu, kde jsem zapnul automatickou regulaci otáček. Pomohlo to pouze částečně, hluk je nižší, ale není to ono. Nicméně tento problém má i podstatu v tom, že jsem neinvestoval do lepšího a využil pouze chladiče dodávaného v balení s CPU a hluk odpovídá bohužel jeho kvalitě. Pokud máte někdo zkušenosti s tímto problémem, přispějte do diskuse.

Zvuková karta i grafika fungují bez jakéhokoli problému. U Radeonu používám nesvobodné ovladače nabízené "Správou (nesvobodných) ovladačů hardwaru". Akcelerace funguje bez chybičky - používám efekty Compizu (hlavně Cube, náhledy oken, Expozé), stejně jako ve hrách (WarSow, Nexuiz). Musím aktuální ovladače od ATi pochválit, dokonce nabízejí Catalyst Control Center podobně jako v systémech Windows.

2) Periferie

Detekce LCD a jeho rozlišení bez potíží. Mé LCD od Samsungu nedisponuje žádnými "hardwarovými" tlačítky určené pro nastavení, ale zůstává kalibrace nastavená dříve ve Windows.

Tiskárny od HP jsou obecně bezproblémové (díky určité podpoře Linuxu ze strany HP)- stačilo v nabídce "Přidat/Odstranit" balíček HPLIP, Po odhlášení a přihlášení do systému nastavit tiskárnu jako výchozí a hotovo. HPLIP disponuje stejnými možnostmi nastavení vč. indikátoru stavu náplní inkoustu jako standardní ovladače pro Windows.

HP scanner - zde jsem bohužel narazil. Pro Linux existuje jedna a domnívám se, že jediná aplikace, která zprostředkovává podporu scannerů a rovněž ovládá jejich funkce. Tou je scannovací frontend XSane, na jehož stránkách najdete seznam podporovaných modelů různých výrobců. Bohužel můj model, ač je starý přibližně čtyři roky, v seznamu chybí (např. řady 35xx anebo 39xx podporovány jsou). Proto mi nezbývá, než používat pouze ve Windows (v dualbootu). Jistou nadějí do budoucna je implementace TWAINu do XSane, čímž by se podpora modelů rozšířila. Zajímavý článek o této problematice jsem objevil na Clubu Mandriva (v angličtině).

Ostatní uvedené periferie (flash disky, externí HDD i čtečka karet) jedou bez problémů.

Závěrem mohu říct, že zkušenosti nejsou pouze a jen pozitivní, nicméně pozitivní převládají. Můžete namítat, že má hardwarová výbava je základní a jeho plná podpora je samozřejmá, ale nebojte, další typy HW přijdou na přetřes příště v článku věnovaném hardwaru multimediálního notebooku.

středa 24. prosince 2008

Veselé vánoce a PF 2009

Všem čtenářům mého blogu a všem fandům Linuxu (nejen Ubuntu) přeji krásné Vánoce a šťastný Nový rok 2009!

sobota 20. prosince 2008

Druhá Alpha verze Ubuntu 9.04 na světě, Canonical shání inspiraci

Server Softpedia.com informoval o vydání druhé Alpha verze Ubuntu 9.04, které přišlo s mírným jednodenním zpožděním oproti plánu až dnes. Změn není mnoho, následují vývoj Gnome 2.25 a nového linuxového jádra 2.6.28, OpenOffice je obsažen stále ve starší verzi. Alpha 2 je prvním vydáním v podobě klasického LiveCD.

Nejzajímavější věc, která se kolem tohoto vydání zatím udála, je výzva Marka komunitě na zaslání jakýchkoli screenshotů témat a vzhledů, které uživatelé používají. Vypadá to, že se tentokrát sliby Canonicalu naplní!, takže neváhejte a posílejte:-)

Vývojový plán JJ:

  • 22. listopadu 2008 - Alpha1
  • 18. prosince 2008 - Alpha2
  • 15. ledna 2009 - Alpha3
  • 5. února 2009 - Alpha4
  • 26. února 2009 - Alpha5
  • 12. března 2009 - Alpha6
  • 26. března 2009 - Beta
  • 16. dubna 2009 - Release Candidate
  • 23. dubna 2009 - Final Release