čtvrtek 22. dubna 2010

Kubuntu 10.04 beta2 - zkušenosti po týdnu používání

Abych si zkrátil čekání na finální verzi Ubuntu 10.04, rozhodl jsem se vyzkoušet po delším čase zase trochu něco jiného. Kubuntu jsem už jednou testoval - 9.04 a nebyl jsem z něj kdovíjak nadšený. Beta1 Ubuntu jsem zkoušel pouze v režimu LiveCD, kdežto v případě beta2 Kubuntu jsem zvolil ostrou čistou instalaci. Dokáže odhalit totiž mnohem více. Tu jsou moje postřehy (nehodnotím ale podrobně samotné KDE a jeho typické aplikace):

Část první - LiveCD/instalace

LiveCD z mě neznámých důvodů nenabootoval vůbec do grafického režimu. Nejsem žádný guru, hláškám jsem moc nerozuměl. Divné ale je, že když jsem zvolil instalaci a tu jsem pak následně zrušil, systém normálně do KDE bez problému najel.

Vlastní instalace pak proběhla na mém hardwaru naprosto bez problému.


Část druhá - nastavení proprietálních balíčků (uzavřených kodeků apod.)

Tato část probíhala částečně bez problému. Flash byl první věci, kterou jsem nainstaloval - a to přímo ze stránek Adobe. Po prvním spuštění Amaroku/K3B vyběhne nabídka kodeků, které budou potřeba - stačí zaklikat (nabízí právě i Flash) a je to hotové, paráda!



Teď k té problémovější části - jelikož používám internetové bankovnictví, neobejdu se bez Javy. Otevřel jsem KPackageKit (obdoba Synapticu) a označil k instalaci dva balíčky sun-java6-jre a sun-java6-plugin. Bohužel instalace zkončila chybovou hláškou o poškozených závislostech. Jinými slovy KPackageKit nainstaloval plugin bez závislostí. Poté mi zahlásil, ať zkusím Synaptic a vyřeším závislosti - jak vtipné, když nejde nic instalovat:-). Nakonec jako vždy pomohl terminál - sudo apt-get remove sun-java6-plugin, tj. balíčky jsem odebral a pak znovu nainstaloval ručně přes terminál. Tento stejný problém jsem zažil tedy podruhé (již na 9.04). Z toho vyvozuji, že se nejedná pouze o chybu této vývojové verze. Radím přidat a používat Synaptic (připravte se na to, že do KDE vzhledově nezapadá a je doslova odporný, nicméně je na něj opravdu spoleh), zkušenějším rovnou terminál.

Část třetí - nastavení proprietálních ovladačů (nVidia/ATi)

Vše proběhlo dle očekávání na jedničku s hvězdičkou. Akcelerace funguje bez problémů.



Část čtvrtá - UbuntuOne/UbuntuOne Music Store

Kubuntu ani ve verzi 10.04 neobsahuje standardně desktopovou aplikaci pro UbuntuOne, i když nativní verze je ve vývoji. S UbuntuOne Music Store je to horší - přestože byl přislíben plug-in pro Amarok, nevidím to nijak růžově kvůli podmínkám, které si vývojáři Amaroku kladou (otevřený formát ogg, podíl na tržbách). Takže zbývá bohužel prozatím "pouze" možnost doinstalovat nativní aplikaci pro Gnome - Banshee/Rhytmbox. Návod na instalaci aplikace pro UbuntuOne pod KDE třeba zde.



Část pátá (závěrečná) - uživatelská přívětivost

KDE ve verzi 4.4.2. je opravdu dost dobře použitelné prostředí. Je to něco jiného než Gnome, má svoje výhody v nabídce propracovaných programů (Amarok, K3B, Krusader to jsou opravdu top linuxové aplikace). KDE je velmi rychlé (a to mám tři nebo čtyři roky starý notebook), možná i svižnější než Gnome a přitom "skelně" pohledné. Někomu se může zdát až příliš podobné Windows. Plasmoidy jsou věc, na kterou je potřeba si zvyknout.

Instalace aplikací není zdaleka tak jednoduchá a příjemná jako v Ubuntu - KPackageKit je vlastně obdoba Synapticu (a to ještě navíc bohužel poněkud problémová), která obsahuje seznam balíčků (s popisem) tříděné do kategorií. Žádný Software center (one-click install) to ale rozhodně není.



Musím kladně ocenit systémové notifikace, na tom je znát opravdu dobrá práce vývojářů, stejně jako snadný přístup k Home složce. Uvědomuji si také, že je konečně Firefox pořádně provázaný s KDE. V 9.04 např. pokud jsem si chtěl otevřít složku, kam jsem stáhnul soubor z internetu přímo ze stahovacího dialogu, objevila se pouze hláška: "s jakou aplikací se tato akce má provést?!" Zdá se to jako samozřejmost, ale v 10.04 to konečně funguje.

Poslední poznámku bych měl k Flashi. O tom, že je to nedotažený kus softwaru zejména pro Linux a Mac OSX není pochyb (narazil jsem i na zajímavý článek na jednom českém blogu s titulkem "Proč Flashplayer pro Linux stojí za starou belu"). Pod svobodnými ovladači v Kubuntu nepoužitelné, fullscreen trhaný, ale po doinstalování proprietálních ovladačů naprosto bez problémů (v mém případě nVidia).

Kubuntu mě až na pár mušek příjemně překvapilo a pro fanoušky KDE, kteří si poradí s občasným problémkem v KPackageKitu a oželí integrované sociální funkce a vychytávky (s UbuntuOne se dá nějak poprat), se kterými přichází nové Ubuntu, je to opravdu dobrá volba. Počkejme si ale raději ještě týden (dnes vyšlo RC) na finální verzi a věřme, že bude všechno odladěno, tak jak má. Vždyť i Kubuntu 10.04 je LTS! Osobně se hodně rozmýšlím, jestli půjdu od této nové verze do Ubuntu nebo Kubuntu!

neděle 11. dubna 2010

Proč mám na Linuxu nejradši Google Chrome

Internetové prohlížeče, to je věčné téma internetových diskuzí. Když občas zabrousím do nějakého toho diskuzní fóra, najdu spoustu flejmů, hádek o ničem resp. který prohlížeč že je ten nejlepší. Stejně jako v případě operačních systémů, desktopových prostředí i jiných programů platí, že každému vyhovuje něco jiného. Každý uživatel má jiné návyky a jiné požadavky, je to velmi subjektivní.

Pokud se můžu podělit o své zkušenosti a přitom nevyvolat flame - mě po dlouhodobém zkoušení na Ubuntu nejvíce vyhovuje Google Chrome.

V Ubuntu je vestavěný defaultně Firefox a přirozeně po zkušenosti z Windows, jsem hned sáhl po něm. Firefox byl u mě dlouho tak trochu zvykovou záležitostí, protože oproti tenkrát zastaralému IE6 přinesl revoluční prohlížení v panelech a hlavně obrovské možnosti přizpůsobení. Firefox dnes tak trochu podle mého názoru přešlapuje na místě, co se vlastností a designu týče a je z něj minimálně na Ubuntu trošku neohrabaný a pomalý kus softwaru.

Google před časem rozvířil vody se svým Chrome (nyní ve vývojové verzi 5) a i když jsem ho taky původně nepovažoval za nějakého vážného hráče, minimálně mne zprvu oslovil svoji jednoduchostí, přehledností, rychlostí spouštění i načítání stránek (jádro WebKit). Na začátku ale neexistovla prakticky žádná možnost si jej přizpůsobit (mluvím o doplncích). Aktuálně Chrome považuji co do počtu funkcí prohlížeč za plně konkurenceschopný. O tom, že Chrome ovlivnil vývoj konkurenčních prohlížečů, nemůže být pochyb. Stačí se podívat, kam spěje design Firefoxu i Opery - "chromizace".

Přednosti:
- možnost synchronizovat záložky (funguje přes Google Docs),
- rostoucí počet doplňků,
- přizpůsobení vzhledu,
- úspora místa na displeji ve srovnání s Firefoxem
- rychlost spouštění, rychlost WebKitu, menší paměťová náročnost

a přitom Chrome zachovává původní charakteristiky - totiž v jednoduchosti je síla. Další věc, která mi více než vyhovuje, je perfektní integrace služeb od Google - adresním panelem, který zároveň našeptává a hledá na Google počínaje až po nejrůznější doplňky právě pro tyto služby.

Tip.: poradím jednu vychytávku odzkoušenou a fungující minimálně na vývojové páté verzi - chcete-li mít přednastavený Google vyhledávač a přitom občas vyhledat něco pomocí jiného serveru, napište kupříkladu cs.wikipedia.org, stiskněte tabulátor a hned můžete psát, co chcete vyhledávat. Pak vám rovnou vyjede wikipedia s nalezeným tématem. Tato funkce si pamatuje i historii vyhledávání.


Moje nejoblíbenější rozšíření:

- adBlock - blokování flash reklam, stejné funkce jako pro Firefox
- Clickable Links - promění všechny odkazy, pokud jsou na webu ve formě textu, na klikatelné odkazy
- Goo.gl shortener + share on Twitter - zkrátí adresu a hodí ji přímo i s názvem do webového Twitteru
- Google Reader Notifier (by Google) - upozorní na nové položky a vyjede jejich bublinový seznam
- Webpage screenshot - umí udělat screenshot celé stránky anebo jenom viditelné části
- Vertical Tabs - bublina se seznamem otevřených záložek a vyhledávačem

Co říci závěrem? Párkrát jsem se zkoušel přepnout na Firefox, ale nakonec jsem se vždycky vrátil ke Chromu a u něj na Ubuntu už zůstanu. Návyková jednoduchost:-)