Fan of Ubuntu

Co se mi líbí a nelíbí na KDE/Kubuntu

2010-12-03T21:44:00.000+01:00

Jednou za čas dostanu chuť vyzkoušet něco nového, zpravidla distribuci používající KDE. Na první pohled vždy uchvátí, po čase používání mě prostě neuspokojí. Nerad bych článek zarazil dříve, než se pořádně rozjede. Pravdou je, že po čtyřech týdnech používání mám chuť se vrátit ke klasickému Ubuntu s Gnome!

Celkový dojem ze tohoto prostředí mě zkrátka otáčí "zpátky". Některé konkrétní věci se mi na Kubuntu/KDE líbí a jiné zase nesedí. Nebudu zkrátka pouze kritizovat. Pro úplnost úvodu postačí, že hodnotím KDE v Kubuntu ve verzi Maverick 10.10 (nevylučuji, že KDE může být v podání jiné distrubuce lepší). O Kubuntu jsem již dříve psal, ale v případě aplikací jsem příliš konkrétní nebyl.

Tak co se mi líbí:

KDE působí komplexněji než Gnome, je tu více aplikací v základu s jednotným "look&feel"

Na první pohled působí moderněji, úpravy vzhledu se dají provádět velmi jednoduše - výběr tapet, motivů, kurzorů, widgetů a já nevím čeho ještě z internetu je integrován přímo v systému.

Plazma - snadné přidání widgetů na plochu bez nutnosti instalace dodatečných nástrojů jako v Gnome (např. Screenlets, Desklets, Google desktop apod.)

Ovládací panely systému - jedním slovem paráda, tady se vyjímečně KDE inspirovalo v MacOS X a ne v chaosu, který si pamatuji z WinVista-7.

Bezproblémové indexování souborů na disku vestavěným nástrojem pro snadné vyhledávání - Strigi/Nepomuk. V Ubuntu jsem zkoušel doinstalovat Tracker, který v jednom kuse padá a poté opakuje indexování od začátku, navíc je pomalejší a více zatěžuje systém.

"Exposé" ala MacOS X aktivovaný přímo v základním nastavení - stačí zajet do horního levého růžku a okénka se rozhodí do přehledné mozaiky. V Gnome musím doinstalovat Compiz, jehož ovládací panel mi nepřipadá user friendly, navíc většinu ostatních efektů nepotřebuju.

Aplikace, které mi vyhovují - Amarok (muzika), Krusader (twin-panel správce souborů), Dolphin (správce souborů).

Distribuční dodělávky - ovladače grafiky/wifi a kodeky instalovatelné jedním klikem.

Co se mi tedy nelíbí:

Větší hardwarová náročnost na stejný testovaný hardware - KDE 4.5.1 je poměrně dost líné (starší notebook 1,73GHz Pentium Dual-core, 1GB RAM, nVidia GeForce Go7400 128MB RAM)

KDE4 aplikace jsou i přes značné zlepšení stále občas nestabilní a padají.

Některé KDE aplikace se mi zdají dosti funkčně přeplácané resp. oproti Gnome složitější na ovládání - uvedu např. K3B oproti Braseru.

Okenní tlačítka vpravo - to je sice hodně subjektivní bod, ale už jsem zvyklý jak z posledních vydání Ubuntu a hlavně MacOS X:-)

Asi jsem pako. Přestože jsem před chvílí hájil indexaci souborů, nepochopil jsem, jak funguje vlastní vyhledávání (off-topic - když si vzpomenu navíc na nedostižný Spotlight z MacOS X...)

Aplikace, které mi nevyhovují - K3B, KPackageKit (vylepšený, ale přesto pomalý a funkčně omezený, bez Synapticu=nativní aplikace pro Gnome ani ránu), Kopete (chat) - bez Pidgina=nativní aplikace pro Gnome ani ránu, Kaffeine, KFilebox (KDE frontend Dropboxu) - chybí ikonky v Dolphinu upozorňující na synchronizaci, deamon se občas při startu systému spustí, občas ne.

Distribuční nedodělávky - absence UbuntuOne aneb proč se proboha Canonical snaží dělat aplikaci pro Win, když ji nemá ani pro KDE?!, UbuntuOne Music Storu - jak pěkné by to bylo v Amaroku!, Software Center s nákupem aplikací...

Už dál nebudu trápit případné návštěvníky-obdivovatele KDE, jedná se čistě o můj pohled a názor. Až budu mít chvíli času na přeinstalaci, vracím se k Ubuntu! Chybí mi jeho přehlednost, čistota a jednoduchost ovládání. Uvidím, s čím přijde Natty (11.04) a do jaké míry použitelné bude prozatím kriticky přijímané rozhraní Unity.

Linux Mint Debian Edition - Debian s větrovou příchutí!

2010-10-09T18:46:00.002+02:00

Vydavatelé Linuxu Mint překvapili a na začátku září svět spatřil novou odnož větrového Linuxu - Debian Edition (dále jen LMDE). Mint se až doposud soustřeďoval výhradně na deriváty Ubuntu, proto mi zvědavost nedala spát a rozhodl jsem rozbalit ISO na flashku a vyzkoušet.

Trocha nejnutnější teorie

Ubuntu sice staví také na Debianu, dnes jsou obě distra až na stejný balíčkovací systém od sebe poměrně vzdálená. Ubuntu je jednoduché nejen z pohledu ovládání, ale také přehledné z pohledu vývoje - zkrátka šestiměsíční cyklus vydání a dvouletý cyklus u vydání s dlouhodobou podporou (LTS).

Debian má tři hlavní větve:

- Stable (stabilní) - v současnosti verze 5 "Lenny", pečlivě (dlouhodobě) testované ale neaktuální balíčky; nástupce Lennyho bude 6 "Squeeze"

- Testing - testovací verze, aktuální verze balíčků,

- Unstable (nestabilní) - "Sid" - vývojová verze systému, pro pokročilejší uživatele a vývojáře, nevhodná pro běžnou denodenní práci.

Základem LMDE je právě verze "Testing", pro kterou jsou charakteristické tzv. "rolling updates". Debian testing je tudíž stále udržován aktuální (updaty jsou časté a ve větším množství). Systém můžete mít na počítači klidně několik let, aniž by byla nutná jakákoliv přeinstalace kvůli novým funkcím. Neustále roluje. Ke stažení je pouze Gnome 32-bitová verze (poznámky k vydání). ~~O vytvoření 64-bitového sestavení není zatím rozhodnuto.~~ 64-bitová verze.

LMDE v praxi

Po spuštění Live verze LMDE na první pohled vůbec nerozeznáte od klasického Mintu 9 (Isadory). Stejný vzhled, stejné rozšiřující Mint Tools, úplně stejné logo, GTK téma. Všechno funguje out-of-box (kodeky apod.) dle zvyklostí Mintu.

Po bližším ohledání tu na určité rozdíly pod pokličkou narazíte - instalátor je poněkud jednodušší než Ubiquity installer používaný ve standardním Mintu (a Ubuntu). Tím druhým rozdílem je absence výběru nesvobodného ovladače grafiky jedním klikem. LMDE zkrátka preferuje svobodný ovladač a proprietální (uzavřený) je nutno instalovat ručně.

Rolling updates:

K dnešnímu dni se nabídka aktualizací pohybuje okolo čísla 45O!, na to si uživatel LMDE zkrátka musí zvyknout. Nejrozumnější cestou je tak záplaty "ignorovat" a aktualizovat párkrát měsíčně. Ničemu to určitě neškodí (krom kritických bezpečnostních záplat).

Mint tools rozšiřující funkčnost LMDE:

- mintBackup - zálohování a obnova souborů a softwarového výběru,

- mintInstall - software centrum obsahující uživatelské hodnocení aplikací,

- mintUpdate - aktualizační program, čísluje aktualizace dle důležitosti a stability,

- mintUpload - slouží k uploadu (sdílení) souborů.

LMDE mě pozitivně naladil a i když je před ním ještě dlouhá cesta, je to způsob jak přiblížit Debian méně pokročilým uživatelům zvyklým na pohodlí klasického Mintu nebo Ubuntu. I přes "Testing" základ je distribuce pro běžné použití docela dobře stabilní a použitelná.

Otázkou je, jak bude v LMDE řešena situace, až se Testing dostane do fáze "Stable" a stane se z něj Squeeze, protože pak by se přelilo velké množství balíčků z Unstable do verze Testing. To by mohlo mít negativní dopad na "stabilitu" Testing verze. To je ale jen jedna s mnoha otázek pro další vývoj LMDE. Přejít z Testing na budoucí Stable (Squeeze) nebo dokonce Unstable změnou repozitářů by neměl být problém.

Zeitgeist - k čemu slouží tato nová funkce Gnome 3.0?

2010-09-27T20:28:00.000+02:00

Nedávno jsem se prohraboval v nabídkách aplikací v mém oblíbeném programu UbuntuTweak a narazil jsem na zajímavou položku v nabídce Utility a hned jsem ji samozřejmě musel vyzkoušet. Jmenuje se "Deník aktivit (anglicky Activity Journal) - grafické rozhraní pro Zeitgeist" (je k dispozici i repozitář). Jedná se jeden ze dvou pilířů připravovaného Gnome 3.0. Tím druhým pilířem je potom Gnome Shell. Tyto dvě části mají změnit dosavadní pohled na ovládání počítače. Tak nějak podobně znějí proklamace vývojářů Gnome, kteří chtěji udělat ve světě ovládání linuxových distribucí menší revoluci a vyrovnat se tak modernějšímu (byť ne nutně lepšímu) KDE.

Co vlastně slovo Zeitgeist znamená? Tento německý termín vyjadřuje ve stručnosti "ducha času" či "ducha věku". A jak to celé funguje? Podobně jako aplikace Tracker nebo Beagle indexují v Ubuntu soubory pro rychlé vyhledání, Zeitgeist indexuje vaše aktivity - tzn. všechny soubory (dokumenty, e-maily, webové stránky, instant konverzace), které v prostředí Gnome otevíráte. Řadí je chronologicky za sebou a grafická nadstavba Zeitgeistu bude umožňovat tyto soubory tagovat, označovat oblíbené položky, popsat je poznámkou a vyhledávat soubory v databázi. Zeitgeist má i velký potenciál v budoucnu zaplácnout místo po chybějících "rodičovských funkcích".

Jak vše funguje, ukazuje tento screenshot, který jsem pro názornost típnul.

Hlaví část okna tvoří kalendář, vlevo je vidět zašpendlíkovaný soubor, vpravo detaily vybraného souboru a nahoře možnosti vyhledávání. Kalendář umí i náhledy myší a to i u videí

Nabídka Preferences se omezuje zatím na pluginy, z popisu je jasné, k čemu slouží

Activity Journal je v bouřlivém vývoji a vydání Gnome 3.0 je plánováno (resp. odsunuto) až na březen příštího roku, finální podoba to zřejmě není. Navíc tato funkce bude přímo integrovaná v Gnome Shell. Zdá se mi, že funguje jen částečně - ukazuje soubory pouze otevřené v Nautilu, také nezobrazuje webové stránky (asi proto, že používám Chrome:-). Kdo z vás je také tak zvědavý, neváhejte a zkuste a podělte se o názory na praktickou využitelnost v diskusi...

Ubuntu 10.10beta - přehled novinek

2010-09-26T11:12:00.002+02:00

Po delší době se opět hlásím s přehledem těch hlavních novinek nadcházejícího vydání oblíbené distribuce Ubuntu. Krátce jsem k tomu otestoval LiveCD s beta-verzí. Finální verze bychom se měli dočkat již 10. října, tedy přesně za 14 dní...

Instalátor:

- přepracovaný design zaměřený na jednoduchost

- umožňuje nainstalovat uzavřené kodeky už při instalaci vlastního systému (konečně je to napadlo!)

Pracovní prostředí:

- upravena GTK témata Ambiance a Radiance (dělící čára mazi záhlavím okna a menu nabídkami, ovládací tlačítka, přidáno zase trochu více oranžové)

- nové tapety, které jsou ještě povedenější než v Lucidovi - stáhnout si je můžete zde

- Sound menu - zatím podporuje pouze Rhytmbox a Banshee - nyní zobrazuje obal alba, tlačítka pro přesun vpřed a zpět a pauzu)

- připravuje se nový bezpatkový "Ubuntu font" (v beta verzi není zatím dostupný)

- změna klienta Bluetooth - ~~nyní už neumožňuje BT úplně vypnout, hodnotím jako změnu k horšímu pro uživatele přenosných věciček (zkrátí pracovní dobu na baterii)~~

Až na ty škaredé oranžové flekance nerozeznatelné od Lucida

Software center:

- nyní umí sledovat historii instalací, odinstalací a updatů programů

- umožňuje nákup aplikací - zatím je dostupná pouze jedna (hra Hello X Adventure)

- přehled nově přidaných a přehled doporučených aplikací

Změny ve výchozích aplikacích:

- Gnome dospělo do verze 2.32

- správce fotek F-Spot byl nahrazen Shotwellem (změna k lepšímu jak ve funkčnosti tak kvůli nutným Mono knihovnám v případě F-Spotu)

Novinky jsou to určitě zajímavé a je vidět, že Ubuntu neusnulo na vavřínech a snaží se dál rozvíjet. Zatím se mi do přeinstalování Lucida nechce, přeci jenom je to LTS. Asi jsem poslední dobou trochu zlenivěl:-) V některém z příštích článků bych se chtěl podrobněji podívat na pracovní prostředí Unity, tedy novinku v prostředí pro netbooky.

Videotip - jak upravit vzhled Chrome ala Ubuntu 10.04

2010-05-01T12:53:00.008+02:00

Dnes jsem si připravil krátký videotip na téma "jak si přizpůsobit Google Chrome tak, aby pěkně zapadl do nových grafických témat v Ubuntu 10.04 Lucid Lynx". Doufám, že se bude líbit:

Poznámka na závěr: Až do včerejška byla obě témata Radiance i Ambiance dostupná na stránkách doplňků Chrome, dnes jsou ale z mě neznámé příčiny odstraněna, proto jsem hledal a v případě Radiance našel na Gnome-look.org. Doufám, že budou zase brzy dostupné.

EDIT 2.5.2010 - Ambiance a Radiance témata opět dostupná

Kubuntu 10.04 beta2 - zkušenosti po týdnu používání

2010-04-22T20:57:00.004+02:00

Abych si zkrátil čekání na finální verzi Ubuntu 10.04, rozhodl jsem se vyzkoušet po delším čase zase trochu něco jiného. Kubuntu jsem už jednou testoval - 9.04 a nebyl jsem z něj kdovíjak nadšený. Beta1 Ubuntu jsem zkoušel pouze v režimu LiveCD, kdežto v případě beta2 Kubuntu jsem zvolil ostrou čistou instalaci. Dokáže odhalit totiž mnohem více. Tu jsou moje postřehy (nehodnotím ale podrobně samotné KDE a jeho typické aplikace):

Část první - LiveCD/instalace

LiveCD z mě neznámých důvodů nenabootoval vůbec do grafického režimu. Nejsem žádný guru, hláškám jsem moc nerozuměl. Divné ale je, že když jsem zvolil instalaci a tu jsem pak následně zrušil, systém normálně do KDE bez problému najel.

Vlastní instalace pak proběhla na mém hardwaru naprosto bez problému.

Část druhá - nastavení proprietálních balíčků (uzavřených kodeků apod.)

Tato část probíhala částečně bez problému. Flash byl první věci, kterou jsem nainstaloval - a to přímo ze stránek Adobe. Po prvním spuštění Amaroku/K3B vyběhne nabídka kodeků, které budou potřeba - stačí zaklikat (nabízí právě i Flash) a je to hotové, paráda!

Teď k té problémovější části - jelikož používám internetové bankovnictví, neobejdu se bez Javy. Otevřel jsem KPackageKit (obdoba Synapticu) a označil k instalaci dva balíčky sun-java6-jre a sun-java6-plugin. Bohužel instalace zkončila chybovou hláškou o poškozených závislostech. Jinými slovy KPackageKit nainstaloval plugin bez závislostí. Poté mi zahlásil, ať zkusím Synaptic a vyřeším závislosti - jak vtipné, když nejde nic instalovat:-). Nakonec jako vždy pomohl terminál - sudo apt-get remove sun-java6-plugin, tj. balíčky jsem odebral a pak znovu nainstaloval ručně přes terminál. Tento stejný problém jsem zažil tedy podruhé (již na 9.04). Z toho vyvozuji, že se nejedná pouze o chybu této vývojové verze. Radím přidat a používat Synaptic (připravte se na to, že do KDE vzhledově nezapadá a je doslova odporný, nicméně je na něj opravdu spoleh), zkušenějším rovnou terminál.

Část třetí - nastavení proprietálních ovladačů (nVidia/ATi)

Vše proběhlo dle očekávání na jedničku s hvězdičkou. Akcelerace funguje bez problémů.

Část čtvrtá - UbuntuOne/UbuntuOne Music Store

Kubuntu ani ve verzi 10.04 neobsahuje standardně desktopovou aplikaci pro UbuntuOne, i když nativní verze je ve vývoji. S UbuntuOne Music Store je to horší - přestože byl přislíben plug-in pro Amarok, nevidím to nijak růžově kvůli podmínkám, které si vývojáři Amaroku kladou (otevřený formát ogg, podíl na tržbách). Takže zbývá bohužel prozatím "pouze" možnost doinstalovat nativní aplikaci pro Gnome - Banshee/Rhytmbox. Návod na instalaci aplikace pro UbuntuOne pod KDE třeba zde.

Část pátá (závěrečná) - uživatelská přívětivost

KDE ve verzi 4.4.2. je opravdu dost dobře použitelné prostředí. Je to něco jiného než Gnome, má svoje výhody v nabídce propracovaných programů (Amarok, K3B, Krusader to jsou opravdu top linuxové aplikace). KDE je velmi rychlé (a to mám tři nebo čtyři roky starý notebook), možná i svižnější než Gnome a přitom "skelně" pohledné. Někomu se může zdát až příliš podobné Windows. Plasmoidy jsou věc, na kterou je potřeba si zvyknout.

Instalace aplikací není zdaleka tak jednoduchá a příjemná jako v Ubuntu - KPackageKit je vlastně obdoba Synapticu (a to ještě navíc bohužel poněkud problémová), která obsahuje seznam balíčků (s popisem) tříděné do kategorií. Žádný Software center (one-click install) to ale rozhodně není.

Musím kladně ocenit systémové notifikace, na tom je znát opravdu dobrá práce vývojářů, stejně jako snadný přístup k Home složce. Uvědomuji si také, že je konečně Firefox pořádně provázaný s KDE. V 9.04 např. pokud jsem si chtěl otevřít složku, kam jsem stáhnul soubor z internetu přímo ze stahovacího dialogu, objevila se pouze hláška: "s jakou aplikací se tato akce má provést?!" Zdá se to jako samozřejmost, ale v 10.04 to konečně funguje.

Poslední poznámku bych měl k Flashi. O tom, že je to nedotažený kus softwaru zejména pro Linux a Mac OSX není pochyb (narazil jsem i na zajímavý článek na jednom českém blogu s titulkem "Proč Flashplayer pro Linux stojí za starou belu"). Pod svobodnými ovladači v Kubuntu nepoužitelné, fullscreen trhaný, ale po doinstalování proprietálních ovladačů naprosto bez problémů (v mém případě nVidia).

Kubuntu mě až na pár mušek příjemně překvapilo a pro fanoušky KDE, kteří si poradí s občasným problémkem v KPackageKitu a oželí integrované sociální funkce a vychytávky (s UbuntuOne se dá nějak poprat), se kterými přichází nové Ubuntu, je to opravdu dobrá volba. Počkejme si ale raději ještě týden (dnes vyšlo RC) na finální verzi a věřme, že bude všechno odladěno, tak jak má. Vždyť i Kubuntu 10.04 je LTS! Osobně se hodně rozmýšlím, jestli půjdu od této nové verze do Ubuntu nebo Kubuntu!

Proč mám na Linuxu nejradši Google Chrome

2010-04-11T12:29:00.005+02:00

Internetové prohlížeče, to je věčné téma internetových diskuzí. Když občas zabrousím do nějakého toho diskuzní fóra, najdu spoustu flejmů, hádek o ničem resp. který prohlížeč že je ten nejlepší. Stejně jako v případě operačních systémů, desktopových prostředí i jiných programů platí, že každému vyhovuje něco jiného. Každý uživatel má jiné návyky a jiné požadavky, je to velmi subjektivní.

Pokud se můžu podělit o své zkušenosti a přitom nevyvolat flame - mě po dlouhodobém zkoušení na Ubuntu nejvíce vyhovuje Google Chrome.

V Ubuntu je vestavěný defaultně Firefox a přirozeně po zkušenosti z Windows, jsem hned sáhl po něm. Firefox byl u mě dlouho tak trochu zvykovou záležitostí, protože oproti tenkrát zastaralému IE6 přinesl revoluční prohlížení v panelech a hlavně obrovské možnosti přizpůsobení. Firefox dnes tak trochu podle mého názoru přešlapuje na místě, co se vlastností a designu týče a je z něj minimálně na Ubuntu trošku neohrabaný a pomalý kus softwaru.

Google před časem rozvířil vody se svým Chrome (nyní ve vývojové verzi 5) a i když jsem ho taky původně nepovažoval za nějakého vážného hráče, minimálně mne zprvu oslovil svoji jednoduchostí, přehledností, rychlostí spouštění i načítání stránek (jádro WebKit). Na začátku ale neexistovla prakticky žádná možnost si jej přizpůsobit (mluvím o doplncích). Aktuálně Chrome považuji co do počtu funkcí prohlížeč za plně konkurenceschopný. O tom, že Chrome ovlivnil vývoj konkurenčních prohlížečů, nemůže být pochyb. Stačí se podívat, kam spěje design Firefoxu i Opery - "chromizace".

Přednosti:

- možnost synchronizovat záložky (funguje přes Google Docs),

- rostoucí počet doplňků,

- přizpůsobení vzhledu,

- úspora místa na displeji ve srovnání s Firefoxem

- rychlost spouštění, rychlost WebKitu, menší paměťová náročnost

a přitom Chrome zachovává původní charakteristiky - totiž v jednoduchosti je síla. Další věc, která mi více než vyhovuje, je perfektní integrace služeb od Google - adresním panelem, který zároveň našeptává a hledá na Google počínaje až po nejrůznější doplňky právě pro tyto služby.

Tip.: poradím jednu vychytávku odzkoušenou a fungující minimálně na vývojové páté verzi - chcete-li mít přednastavený Google vyhledávač a přitom občas vyhledat něco pomocí jiného serveru, napište kupříkladu cs.wikipedia.org, stiskněte tabulátor a hned můžete psát, co chcete vyhledávat. Pak vám rovnou vyjede wikipedia s nalezeným tématem. Tato funkce si pamatuje i historii vyhledávání.

Moje nejoblíbenější rozšíření:

- adBlock - blokování flash reklam, stejné funkce jako pro Firefox

- Clickable Links - promění všechny odkazy, pokud jsou na webu ve formě textu, na klikatelné odkazy

- Goo.gl shortener + share on Twitter - zkrátí adresu a hodí ji přímo i s názvem do webového Twitteru

- Google Reader Notifier (by Google) - upozorní na nové položky a vyjede jejich bublinový seznam

- Webpage screenshot - umí udělat screenshot celé stránky anebo jenom viditelné části

- Vertical Tabs - bublina se seznamem otevřených záložek a vyhledávačem

- Prohlížeč dokumentů ve formátu PDF/Powerpoint (by Google)

- a na závěr Robot Theme, inspired by Android

Co říci závěrem? Párkrát jsem se zkoušel přepnout na Firefox, ale nakonec jsem se vždycky vrátil ke Chromu a u něj na Ubuntu už zůstanu. Návyková jednoduchost:-)

Lucid Lynx beta1 je tu aneb první dojmy z Ubuntu 10.04

2010-03-20T14:14:00.004+01:00

V pátečních odpoledních hodinách vyšla první beta verze očekávaného Ubuntu 10.04. Ačkoliv se obvykle nepouštím do testování nehotových verzí systému, v případě nové verze Ubuntu s dlouhodobou podporou (LTS vychází jednou za dva roky) jsem se rozhodl učinit výjimku a vyzkoušel jsem jej alespoň v LiveCD režimu.

Nový vzhled systému - zase o trochu blíž MacOS X

Canonical dlouho koketoval s novými grafickými prvky, které ale postrádaly doposud tak trochu celkovou koncepci. Karmic Koala přinesla do Ubuntu hnědou barvu v tmavším podání kombinovanou s černou, hezčí tapety, upravený splashscreen, ale co mi nešlo u všech dosavadních verzí na rozum - proč proboha nedat pěkné GTK a Metacity téma hned jako základní vzhled a proč jsem musel vždy při prvním startu systému vydechnout: "co je to za hnus?".

V případě Lucid Lynx naštěstí Canonical vzal vzhled pořádně od podlahy - nové fonty, nové GTK, metacity, ikony, splash screen, login screen a k tomu přepracuje v době vydání vzhled webových stránek v souladu se systémem. Zkrátka vznikl nový branding. Grafiku systému beru jako velké pozitivum - působí mnohem elegantněji, čistěji a lehčeji. Nový vzhled je už přednastavený jako default.

Přidání sociální účtu do Gwibberu

Nejkontroverznější záležitostí, která se doteď na fórech temperamentně rozebírá, je změna umístění a pořadí ovládacích tlačítek v oknech. Gnome a Ubuntu se viditelně vzhlíží v MacOS X - jednoduchostí ovládání a jeho lehkostí (zatímco KDE se snaží spíše usnadnit uživatelům přechod z Windows tím, že více kopíruje logiku Windows). Zleva jsou tu tlačítka v pořadí Max-Min-Close (V Mac OS X také vlevo ale s trochu odlišnou funkčností). Ačkoliv pracuju i s MacOS X, u Ubuntu je to trochu nezvyk, ale přizpůsobit se dá skoro všemu a mě tahle změna pochopitelně vyhovuje. Každé okno má i ovládací menu nalevo, tudíž nemusím myší pokaždé šoupat doprava. Pořadí je vymyšleno tak, aby při práci s oknem při rychlém posunu myší a klikem nedošlo omylem k jeho zavření, nýbrž k maximalizaci, případně minimalizaci. Close button má dokonce červenou barvu, není tak snadné jej přehlídnout. Argumentem proti tomuto uspořádání je fakt, že hezky působí víceméně pouze v nových tématech Ambiance a Radiance a například v Dust vypadá hodně ošklivě.

Naštěstí (pro nespokojence) vše se dá jednoduše změnit v programu Ubuntu-Tweak od verze 0.5.3., o kterém jsem už psal.

Nové funkce přidané do Gnome

"Sociální menu" - od nynějška je odděleno od tlačítka ovládacího sezení v pravém rohu horního panelu, umožňuje měnit status na Facebooku/Twitteru, vyplňovat "tweety", spravovat IM a UbuntuOne účet.
E-mail menu - nové položky - vytvořit novou zprávu, otevření kontaktů a otevření IM.
Sociální funkce jsou propojené s předinstalovaným multiprotokolovým IM Empathy a Gwibberem (Twitter, Facebook, Flickr, Digg, RSS...).

"Sociální" funkce dnes frčí, takže ode mě jednoznačné plus (při zkoušení Empaty (ICQ) a Gwibberu (Twitter) se mi objevilo pár errorů, trochu nestabilní - ale je to přeci jen beta)

UbuntuOne Music Store - internetový hudební obchod navázaný na UbuntoOne - v době beta1 zatím nefunkční (alespoň u mě na liveCD). V Rhytmboxu už je plug-in přítomný. Více o UbuntuOne Music Store zde.

Rhytmbox a UbuntuOne Music Store plug-in

Ubuntu Software Center

- nový vzhled ladící s novým grafickým pojetím systému

- některé kategorie jsou více větvené

- přímo v nabídce "edit" je možnost upravovat zdroje softwaru (repozitáře)

- nová navigační tlačítka vpřed a zpět

- možnost přidávat hodnocení aplikací (hvězdičky)

V livceCD se mi choval dosti podivně - po výběru programu se mi nezobrazily informace a po kliku na Update Now se mi rovněž nic nezobrazilo hmm. Tak jsem nepochopil, jak se to hodnocení aplikací vlastně provádí. Buď je tenhle problém jen v LiveCD anebo to chce ještě poladit.

Ubuntu Software Center

Nové verze programů - ve zkratce to nejzajímavější:

- Gnome 2.3

- Firefox 3.6

- OpenOffice 3.2
- Gwibber (Twitter, Facebook, Flickr...)

- nové hry Gnome Sudoku a Gbrainy (dobrá věc na procvičení šedé kůry)

- nový video editor Pitivi - podobný Movie Makeru z Windows

Jestli se mi podaří najít více času, zkusím hodit betu do VirtualBoxu. Zatím je příliš brzo na vynášení jakýchkoli soudů, počkejme si raději na finální verzi (29. dubna).

Změna vzhledu blogu

2010-03-14T16:46:00.001+01:00

Tak jsem si dneska trochu pohrál a "přešel" z klasického Bloggeru na Blogger in Draft. Možnosti nových šablon a jejich nastavení jsou velkým vylepšením a těch novinek je tady mnohem víc. Jak se mění Ubuntu z klasické hnědě na Light vzhled, musím se tomu přizpůsobit:-)

Disk naformátovaný na HFS+ Ubuntu zvládá bez problému

2010-03-07T16:00:00.002+01:00

Jelikož používám na jednom místě iMac (Snow Leopard) a na druhém notebook s Ubuntu, potřeboval jsem vyřešit přenášení dat. Pro menší věci jako jsou dokumenty se hodí perfektně DropBox, který vše bez potřeby zásahu vše zesynchronizuje. Na větší věci jako např. video soubory nebo muziku je ale potřeba mít přenosný disk. Původně jsem měl disk naformátovaný na NTFS - v době když jsem fungoval ještě na Windows. Pak ale Windows kromě zaměstnání zmizly ze strojů, které jsem používal. Začal jsem řešit dilema, jestli disk naformátovat na Ext2/3 (formát využívaný linuxovými distribucemi) anebo HFS+ ze světa Apple.

Procházel jsem ubunťácká fóra a googlil a googlil a dospěl jsem k tomuto: b) je pro mne správně. MacOS X v mém případě 10.6.2 nativně vůbec ext2/3/4 nevidí, natožpak, aby na takto naformátované partitions uměl zapisovat. Existují sice aplikace fungující na nižší systémové úrovni, ale problém je, že jedna z nich je placená, drahá (Paragon Ext2 Ext3 FS 82 za 40USD) a druhá sice plně zdarma, ale podporující jen Ext2. Navíc se již dlouho nedočkala žádné aktualizace. Naopak Ubuntu (nevím jak ostatní distra) HFS+ nativně! čte i zapisuje.

Ovšem musí být splněny tyto podmínky:
- HFS+ formát musí být bez žurnálu (nonjournaled)
- musíte disku nastavit práva pro zápis na Macovi na "everyone"

EDIT (5.4. 2010): Ubuntu repozitáře obsahují balíčky "hfsplus" a "hfsutils", které zavedou do systému podporu. Ale při splnění výše uvedených podmínek funguje podpora i bez nich.

Wallpaper z ranní procházky

2010-03-06T13:29:00.011+01:00

Dnes jsem při ranní procházce Chrudimí narazil na moc pěkné grafitti, které mi mimochodem připomnělo album/píseň mé oblíbené kapely Nightwish z roku 1997.

Nejsem žádnej profík, ale v tomhle případě jsem neváhal, vytáhl jsem svoji 5MPix Nokii N82 a fotil. Tady je výsledek (nijak neupravovaný):

Stáhnout v běžných rozlišeních (resized by Gimp) můžete zde.

UbuntuOne Music store - konkurence iTunes? (preview)

2010-02-28T17:25:00.001+01:00

Dlouho se spekulovalo, že Canonical něco jako internetový obchod s hudbou přinese do dalšího vydání Ubuntu. Z Ubuntu se stala vyzrálá linuxová distribuce, která je alespoň na desktopech a noteboocích ze všech nejpopulárnější. Canonical díky mecenáši Marku Shuttleworthovi vyvíjel operační systém dostupný zdarma, který doteď generoval víceméně pouze finanční ztrátu. Nyní je vidět evidentní snaha Canonicalu oblíbenost distribuce nějakým způsobem zpeněžit. Už v Ubuntu 9.10 se objevily dvě novinky:

UbuntuOne - služba typu Dropbox, která není zatím multiplatformní (i když web je samozřejmě univerzální), ale softwarové klienty jsou ve vývoji i pro Kubuntu a např. pro Fedoru. Základní neplacená verze nabízí 2GB prostor, za rozšíření úložiště na 50GB se platí 10 USD/měsíc.

Ubuntu Software Center - měl by postupně sjednotit různé způsoby instalace balíčků do jedné aplikace. V budoucnu bude určitě nabízet i nějaké ty placené programy, na jejichž prodeji může Canonical něco trhnout.

A do třetice Ubuntu 10.04 Lucid Lynx přinese službu UbuntuOne Music store. Poskytovatelem obsahu by měla být britská společnost 7digital, která má údajně dostatečně širokou nabídku bez digitalní ochrany (DRM) a dostatečným regionálním pokrytím. Prakticky bude fungovat na principu plug-inu do aplikace Rhytmbox, kde už delší dobu figurují dva další obchody nezávislé hudby (Jamendo a Magnatune). Přibude i podpora pro Amarok a Banshee.

Jako výchozí formát bude mp3 s kvalitnou minimálně 256kbps (tedy nikoli otevřený ogg, který by asi většina uživatelů linuxu očekávala).

A nyní se dostanu k tomu, proč je v názvu obsažené magické spojení UbuntuOne. K přístupu do obchodu je potřeba mít alespoň free účet UbuntuOne. Do tohoto úložného prostoru v cloudu se budou po nákupu transferovat všechny nakoupené songy, tudíž přístup k nim bude možný ze všech počítačů s Ubuntu a Rhytmboxem, které člověk používá - hodnotím jako dobrý nápad (do neplaceného prostoru 2GB se toho ale moc nevejde). Songy bude možné stáhnout i přímo z webu UbuntuOne jako jiné běžné soubory. Počet stažení nakoupené hudby do úložiště v cloudu bude omezen na 3.

A nyní k tomu nejdůležitějšímu - v kterých částech světa to bude vlastně fungovat? Když v nadpisu článku zmiňuji iTunes, trochu se bojím, aby to nedopadlo v Česku obodbně. iTunes v našich končinách není přístupný pouze z rozmarů Apple ale také díky překážkám v české legislativě. Startovními regiony budou UK, USA a Německo. V druhé vlně zbytek EU a poté zbytek světa.

Závěrem dodám, že jsem docela zvědavý, jak ve skutečnosti spuštění Music Store bude probíhat. Dočkáme se koncem dubna. Více info v tomto FAQ.

Jak automaticky mountovat NTFS oddíly v Ubuntu

2009-08-29T10:29:00.009+02:00

Dnes mám takový kratší, ale zajímavý tip. Stále používám na PC dualboot s Windows (aktuálně s RC Windows7 pro testovací účely). Pokud jste na tom podobně jako já a ještě k tomu máte NTFS oddílů povícero, hledáte třeba snažší způsob, než po každém startu Ubuntu rozklikávat jednotlivé disky z nabídky Místa.

Stačí jednoduše doinstalovat z repozitářů "NTFS configuration tool"
Po instalaci se ujistěte, že nemáte připojený žádný NTFS disk. V případě, že ano, musíte v Nautilu disky odpojit anebo pro jistotu restartnout systém.
Spustťe "Nástroj pro nastavení podpory zápisu na oddíly NTFS ", který se po instalaci nachází v menu System/Správa
Otevře se následující dialog, ve kterém zaškrtete oddíly, které se mají automaticky připojit a odklikňete Použít

Měl by se objevit další dialog, ve kterém jenom zaškrtnete, že chcete zapnout podporu pro interní zařízení

Novinky o Ubuntu nyní i na Twitteru

2009-06-13T09:51:00.006+02:00

Twitter je rychle rostoucí služba, kterou jsem se rozhodl využít pro krátké zprávy ze světa Linuxu, Ubuntu a odkazy na zajímavé tipy. Takže kdo má zájem, může kliknout na tlačítko follow me...

Chrome pro Linux a Mac konečně dostupný, ale...

2009-06-05T19:15:00.003+02:00

Dnes je konečně dostupné první sestavení Chrome pro Linux. Hurá by se chtělo říci. Po bližším ohledání zatím pouze dostupný pro 32/64bit Debian/Ubuntu, takže uživatelé ostatních neméně důležitých distribucí si musí nějaký ten čas na oficiální build (nepočítám Chromium) ještě počkat. Jedná se "pouze" o Alpha verzi (3.0.183.1). Nu což, čekal jsem spíš, že se objeví už plnohodnotná dvojka (na začátku vývoje dvojky mysím Google sliboval i verzi pro Linux a Mac. Pro Mac je dostupná verze 3.0.182.5.

Tak všichni nedočkavci můžete začít testovat...na vlastní nebezpečí

Download:

Chrome 3.0.183.1Alpha *.deb

Kubuntu 9.04 se už hřeje na mém harddisku

2009-04-23T21:55:00.004+02:00

Jako uživatel Ubuntu od verze 8.04 jsem poprvé neodolal a chtěl jsem zjistit, jak je na tom jeho odnož s KDE. Před Ubuntu 8.04 jsem získal krátkou (a ne moc dobrou) zkušenost s OpenSuse 11, které užívalo první verzi čtyřkové řady KDE.

A teď už konkrétně k vlastnímu Kubuntu. Nejvprve jsem zkusil otestovat LiveCD - tak dám spustit a ouha, najelo mi to pouze do příkazové konzole. Tak jsem restartnul a rozhodl jsem se dát rovnou instalovat. Grafický instalátor v pohodě naběhnul. Instalace probíhala bez problému a byla opravdu rychlá. Dva stávající oddíly s Ext3 (/ a /home) jsem přeformátoval na Ext4, to se rozumí.

První chvilky a i teď trochu tápu, je to něco jiného než Gnome, ale myslím, že se na to za nějakou dobu zvyknu. Celkově se mi zdá Kubuntu docela v pohodě, je stabilní (až na pár unknown errorů při instalaci některých balíčků - zvláště Javu se mi nějak nepodařilo nainstalovat - ani z repozitáře ani stažený soubor *.bin). Ale rychlých soudů se vyvaruji a ponechám si obsáhlejší hodnocení po týdením používání.

Co mě příjemně překvapilo a také trochu zarazilo, je že mé PC celkově stichnulo. Přeci jenom předchozí ATi ovladače k mé grafice v Interpidu špatně regulovaly otáčky, omylem jsem se pokoušel v BIOSu stahovat otáčky chladiče CPU:-). Pravá příčina ale bude možná v tom, že mi Kubuntu nenabído k instalaci žádné proprietální grafické ovladače! Druhá věc, kterou bych rád zmínil a potvrdil, je příjemná rychlost bootování a práce systému oproti Interpidu s Gnome.

Toť mé první postřehy a úvahy pro tuto chvíli.

Jak v Ubuntu stahovat z Rapidshare efektně a efektivně

2009-04-21T17:30:00.007+02:00

Uvědomil jsem si zajímavou věc. V minulém roce jsem tu psal o tom, jak stahovat z Rapidshare pomocí šikovného scriptu pomocí terminálu. Už nějakou dobu tento script nepoužívám, protože existuje mnohem elegantnější a efektivnější způsob. Script měl hned několik nevýhod:

nutnost přidávat link po linku do terminálu anebo sypat linky do textového souboru a ten načíst pomocí parametru scriptu,
obtížnou správu hesel prémiového účtu,
nemožnost přerušit stahování a později znovu navázat v místě přerušení, nemožnost v průběhu stahování přidávat soubory do fronty,
a v neposlední řadě omezenost pouze na Rapidshare a nehezký vzhled.

Narazil jsem na program Tucan, který všechny tyto nevýhody eliminuje a přidává toho hodně navrch. Aktuálně je sice dostupný zatím jen v Alpha verzi (aktuálně 0.3.7), nicméně kromě dosud neimplementované (ale plánované) funkce Upload obsahuje vše co potřebujete a podporuje kromě Rapidu i služby mě neznámé:

Tlačítko "Hledat" slouží k vyhledávání updatů nastavení služeb anebo nově podporovaných služeb. "Informace" pak k nastavení účtu.

Tucan je naprogramován v Pythonu, je proto nenáročný na paměť a velmi rychlý. Instalační balíček má jen pár set kilobytů. Program je, jak vidíte na screenshotu co se týče jazyků, trošku kočkopes, některá tlačítka jsou v češtině a zbytek v angličtině. Čeština v nastavení chybí, musíte si vystačit s angličtinou anebo slovenčinou. Musím ale říct, že ovládání je natolik intuitivní, že si s angličtinou vystačíte.

Nastavit si v programu můžete krom zmíněného prémiového účtu (stahovat umí i bez něj), také počet souborů, které bude Tucan stahovat najednou. Pokud nastavíte jeden, bude je řadit pěkně do fronty. V pokročilém nastavení můžete volit proxy, pamatování minulých "sessions" a také třeba minimalizaci do tray.

Vlastní okno aplikace je přehledné - stačí klepnout na "Add download", pak vložit všechny linky najednou, tlačítkem "check links" zkontrolovat jejich dostupnost a už stahujete.

Kromě Tucana existuje i komplexnější program jDownloader, který jsem zatím neměl možnost vyzkoušet. Odrazuje mě na něm však skutečnost, že je naprogramovaný v Javě (potenciálně pomalost, neohrabanost a velké paměťové nároky - jen instlační balíček má kolem 10 mega. Kromě toho všechny funkce, které potřebuji, obsahuje Tucan.

Se svými zkušenostmi s jDownloaderem, případně pokud víte o nějaké podobné a kvalitní aplikaci, se můžete podělit v diskusi.

Download:

Tucan, balíček pro Ubuntu

Recenze - Avast! Antivirus Home Edition for Linux

2009-04-14T17:15:00.001+02:00

Distribuce Linuxu obvykle nejsou terčem žádných virových infekcí a dovolím si trvdit, že i díky systémové architektuře, která jim dává je velmi málo prostoru realizovat své škodlivé aktivity. Dalším důvodem je stále menší podíl Linuxu, který znamená zbytečnou snahu programátorů takových zlovolných programů. Možná se nad titulkem někdo podiví, proč se tedy rozepisuji o antivirovém programu. Inu má to dva důvody. Tím prvním je přirozená zvědavost a tím druhým možnost využívat antivir pro testování Windows partitions při použítí dualbootu a případně přenášení souborů mezi PC s Windows a linuxovou distribucí s cílem zabránit šíření virů.

Proč jsem si vybral za cíl zrovna Avast!? Osobně mám s tímto programem výborné zkušenosti na Windows a tak jsem chtěl vyzkoušet jak je na tom s uživatelským rozhraním a použitelností v Ubuntu. Na stránkách Alwilu je možné vybrat ze tří variant - rpm balíčku, deb balíčku a komprimovaného TAR GZ. Debianí balíček má okolo 27 MB, což není mnoho, vemete-li v potaz, jakou část z ní tvoří virová databáze. Testovaná verze programu je 1.3.0-2 na Ubuntu 8.10.

Instalace proběhla dle očekávání v pořádku. Po prvním spuštění je nutné zadat sériové číslo, jinak je program nefunkční. Windows verze be zadání sériového čísla fungují dva měsíce, takže máme tu první i když ne tak důležitý rozdíl. V rozporu s informací na webu je program v češtině bez nutnosti úprav. Rozhraní programu je omezené pouze na základní volby a působí značně jednoduše. V základním okně je vidět verze databáze, která v mém případě byla již tři měsíce stará, neváhal jsem tedy a stiskl tlačítko "Aktualizovat databázi". Bohužel jaké bylo mé zklamání, kdy po této akci program spadnul a v dalších pokusech střídavě padal anebo hlásil nedostupnost serveru. Až přibližně na desátý pokus se podařilo databázi stáhnout, hmm. Možná tam byl i důvod v té chvíli s nestabilním internetovým připojením, ale padat by program v těchto případech nemusel. V nastavení je možné zatrhnout aktualizaci ruční, automatickou anebo možnost upozornit na novou verzi. Automatická aktualizace funguje tak, že při každém spuštění vyhledává a aktualizuje, žádná práce v pozadí jak to bývá u Windows verze.

Asi desátý úspěšný pokus o aktualizaci:-)

Nyní k možnostem skenování - tady program nabízí rychlý, standardní a důkladný scan a také možnost testování uvnitř archivů. Při výběru cíle skenování můžete vybrat ze tří voleb - Home složka, Celý systém a Vybrat adresáře. Rychlost skenování je poměrně dobrá, neukazuje však průběžný čas. Ve výsledcích jej oznámí spolu s velikostí testovaných souborů, jejich počtem a počet infekcí.

Na závěr se tedy pokusím shrnout klady a zápory programu:

+ Jeden z mála antivirů pro Linux
+ Zdarma, pouze nutná registrace
+ Plná lokalizace do češtiny včetně nápovědy, tudíž pravděpodobně jediný antivirus pro Linux v češtině
+ Rychlost skenování

- Alespoň u mne pády programu a občasné problémy při ručních aktualizacích virové databáze
- Spartánský vzhled

Download:

Avast! Home Edition for Linux *Deb, *Rpm a *TAR.GZ

Jaunty za dveřmi aneb shrnutí novinek v přicházejícím Ubuntu 9.04

2009-04-11T19:51:00.018+02:00

Po delší odmlce se opět vracím k informacím o chystanému Jauntymu. Od mého posledního článku vyšly dvě poslední Alpha verze a také Beta. Ta by již měla být co se týče vlastností a funkcí finální a určená pouze k otestování a opravě chyb.

Alpha5 a Alpha6 přinesly tyto změny:

Gnome 2.26 - (mělo by být jedním z posledních, ne-li poslední z dvojkové řady a měl by následovat vývoj Gnome 3 ve znamení evoluce - ve skutečnosti 2.3, jak bývá u Gnome narozdíl od KDE zvykem)
Zcela nové a pěkně zpracované systémové notifikace - více na screenshotech např. zde
Nové notifikace vypnutí a restartu s odpočítáváním - např. tento screenshot

Beta verze přinesla slibované a netrpělivě očekáváné změny vzhledu:

Tři nová pěkná grafická témata New Wave, Dust a Dust Sand - více zde
Dva nové wallpapery - více zde
Nový bootsplash - více zde
Nový login screen - více zde

Pár doplňujících poznámek:
V Canonicalu se také velmi snaží o zlepšení podpory spánku a probuzení na noteboocích, když přivřete a otevřete víko - takže kdo chce přispět, neváhejte a testujte dle tohoto návodu - chvályhodné:-). Ext4 opravdu nebude jako implicitní souborový systém, jak od začátku naznačovaly vývojové verze. Co se týká možnosti zapnout šifrování Home složky již v instalátoru (objevila se v Alpha3) vypadá to, že z instalátoru zmizela.

16. dubna se dočkáme již Release candidate a 23. dubna finální verze. Těší mě, že Canonical splnil své sliby a oceňuji jeho snahu zejména v oblasti notifikací.

Až doposud jsem sice výhradním uživatelem Gnome, ale chystám se vyzkoušet na ostro svou první verzi Kubuntu 9.04. Věřím, že KDE4 udělalo v použitelnosti a stabilitě kus dobré práce. Mé dojmy z (K)Ubuntu 9.04 po jejich finálním vydání určitě najdete na tomto blogu.

Pokud vládnete angličtinou na velmi dobré úrovni, můžete se mrknout na rozhovor s Markem Shuttleworthem věnovaný právě Jauntymu a dalším směřování Ubuntu.

Používáte Facebook? Zpříjemněte si chatování

2009-02-08T18:45:00.001+01:00

Pokud stejně jako já používáte Facebook a chcete v něm chatovat pohodlněji než jak to webové rozhraní standardně nabízí, mám pro vás dobrý tip. Ti z vás, kdo používají Ubuntu, určitě znají IM klienta Pidgin, který je standardní součástí distribuce. Pidgin zvládá 16 IM protokolů včetně v Česku nejoblíbenějšího ICQ (nikoli nejlepšího bohužel) a ve světě nejpoužívanějšího MSN. Protokol FB v základní nabídce Pidgina chybí z důvodu připravovaných změn na straně samotného Facebooku. Můžete si jej ale jako neoficiální plug-in pohodlně doinstalovat - pro Ubuntu stačí stáhnout příslušný .deb balíček.

Na screenshotu níže jsou vidět možnosti nastavení Facebook účtu. Je možné nastavovat svůj status na Facebooku prostřednictvím Pidgina a také editovat přátele.

Pidgin je dostupný nejen pro Linux, ale i Windows. Uživatelé MacOSX pak můžou využít Facebook protokol v oblíbeném Adiu (který je mimochodem bratříček Pidgina).

Ubuntu 9.04 Alhpa4 venku

2009-02-06T20:33:00.007+01:00

Opět se vracím k pravidelnému seriálu o vývoji nového vydání Ubuntu 9.04. Ve čtvrtek vyšla již čtvrtá alpha verze. A co nám přináší nového? Významných novinek tentokrát moc není.

Byly přidány aktualizované proprietální ovladače od NVidie s podporou nové verze X.org server v1.6, ovladače ATi s touto podporou se ale objeví později, určitě však do příchodu betaverze. Další důležitým vylepšením je automatické přizpůsobení systémových fontů parametrům rozlišení konrétního LCD monitoru, toto nastavení bude možné doladit i manuálně v nabídce Systém/Volby/Vzhled. Třetí a poslední změnou jsou náznaky úprav installeru - konkrétně při volbě instalace systému z LiveCD je fullscreen. Screenshoty a komentáře ke zmenám Kubuntu najdete v níže uvedeném zdroji.

Zdroj: Softpedia.com

Vývojový plán JJ:

22. listopadu 2008 - Alpha1
18. prosince 2008 - Alpha2
15. ledna 2009 - Alpha3
5. února 2009 - Alpha4
26. února 2009 - Alpha5
12. března 2009 - Alpha6
26. března 2009 - Beta
16. dubna 2009 - Release Candidate
23. dubna 2009 - Final Release

OpenMagazin - nový PDF magazín pro příznivce opensource

2009-02-06T13:59:00.006+01:00

Dnes si dovolím udělat malou reklamu novému PDF magazínu, který se věnuje oblasti opensource. Vydává jej jako měsíčník portál Linuxexpres.cz a OpenOffice.cz jako výběr nejzajímavějších článků. Doporučuji jako zajímavé čtení, i uživatelé Windows a OpenOffice.org zde najdou mnoho podnětného. Přeji příjemnou zábavu!

Z obsahu prvního vydání:

Podrobná recenze Ubuntu 8.10 Interpid Ibex
Test HTML editoru Bluefish určeného pro prostředí Gnome a XFce
Applety, desklety - vylepšete si plochu
Linuxový antivirový program ClamAV
OpenOffice útočí potřetí

Vylepšený souborový systém exFAT pro flashdisky od Microsoftu a co s ním v Linuxu?

2009-01-31T13:55:00.003+01:00

Microsoft přinesl v prvním opravném balíku pro Windows Vista podporu vylepšeného souborového systému určeného pro flashdisky a paměťové karty - exFAT (označovaný také jako FAT64). Tento týden přinesl podporu také pro Windows XP, a to formou volně stažitelného updatu. Hlavní výhody tohoto systému spočívají v lepší ochraně proti poškození dat při přerušení zápisu a zvyšuje počet souborů v jedné složce nad jednu tisícovku. Tedy implementuje některé výhody NTFS, ale není tak robustní jako NTFS, tudíž nezabere tolik z omezené kapacity flashdisku.

Pídil jsem se po tom, zda bude fungovat v Ubuntu 8.10. Jak je vidět na screenshotu dole, Ubuntu svazek nerozpozná a nedokáže připojit. Tedy zpětná kompatibilita s FAT32 žádná a k tomu si neodpustím poznámku, že Microsoft nepochopitelně neuvedl tento update jako automatický a také ignoruje ostatní verze systému Windows (zejm. stále využívané dvoutisícovky).

Podpora v Linuxu oficiálně neexistuje a zatím jsem nikde neobjevil informaci, zda se na ní pracuje anebo kdy by měla být. Nicméně jeden nadšenec se na vlastní pěst pokusil driver vyvořit. Jak jsem z diskusního fóra vyčetl, nefunguje stoprocentně a pouze read-only - více info zde. Stačí dodat, že dokud nebude podpora ve Windows a v Linuxu na 100%, tak jej nikdo používat nebude:-)

Ubuntu 9.04 Alpha3 a přechod na souborový systém Ext4

2009-01-16T17:23:00.010+01:00

Právě vyšla v pořadí již třetí Alpha verze Ubuntu 9.04.

Ubuntu Jaunty Jackalope (9.04) bude prvním vydáním Ubuntu s podporou nového souborového systému resp. nástupce Ext3 - Ext4. Při instalaci Ubuntu budete mít přednastaveno jako výchozí Ext3 a Ext4 si budete moci vybrat ze seznamu. První verzí Linuxového jádra s jeho oficiální podporou je 2.6.28. Od verze 9.10 pak bude Ext4 již jako defaultně nastavený. Ext4 je evoluční pokračovatel současně nejpoužívanějšího linuxového souborového systému, je s ním zpětně i dopředně kompatibilní. Zvyšuje mj. maximální velikost souborů a diskových oddílů.

Tolik k teorii, testy na serveru Softpedia.com ukazují na docela podstatný nárůst rychlosti bootování, který je patrný při použití Ext4. Měření prováděli od načtení GRUB boot loaderu k přihlašovací obrazovce a k porovnání využili dvě hardwarové sestavy s podprůměrnou a průměrnou konfigurací. Výsledkem je zkrácení času až o 10 sec na výkonnější sestavě ve prospěch Ext4 (průměrně může být nárůst rychlosti bootování v procentech mezi 20-30%). Jeden z cílů nových verzí Ubuntu se tedy částečně naplňuje, druhou etapou ke zrychlení načítání systému pak musí být optimalizace služeb, které startují spolu se systémem.

Více podrobností o testech Ext4 najdete zde.

Technické podrobnosti včetně historie Ext4 si můžete přečíst na Rootu.

Novinky Alphy3 v pěti bodech:

Možnost výběru souborového systému Ext4 při instalaci
OpenOffice je konečně ve verzi 3.0
Možnost zapnout šifrování Home složky již přímo v instalátoru
Změna designu ovládání hlasitosti (změna v Gnome)
Otravné a stále se opakující hlášce o připojení k síti přibylo tlačítko "příště nezobrazovat" - více o změně filozofie systémových hlášení v článku Marka Shuttlewortha (vč. videokonceptu)

Sadu screenshotů a také podrobnosti o změnách v Kubuntu si můžete prohlédnout zde.

Vývojový plán JJ:

22. listopadu 2008 - Alpha1
18. prosince 2008 - Alpha2
15. ledna 2009 - Alpha3
5. února 2009 - Alpha4
26. února 2009 - Alpha5
12. března 2009 - Alpha6
26. března 2009 - Beta
16. dubna 2009 - Release Candidate
23. dubna 2009 - Final Release

Osobní zkušenosti s podporou hardwaru v Ubuntu 8.10 - díl I. (desktop)

2008-12-29T19:58:00.008+01:00

Jedno z témat, kterému jsem se od začátku psaní tohoto blogu chtěl věnovat, ale dostal jsem se k němu až nyní, je podpora hardwaru v Ubuntu. Nechci z následujících postřehů vyvozovat žádné obecné závěry (diskusi nechám raději na Vás), jedná se pouze o mou osobní (tudíž) subjektivní zkušenost.

První část bych věnoval mému desktopu a druhá bude pojednávat o podpoře hardwaru běžného multimediálního notebooku.

Konfigurace mého desktopu z podzimu 2005 je následující:

M/B: Abit AN8 Ultra (chipset nForce4 Ultra), integrovaná 6kanálová zvukovka
CPU: AMD Athlon64 3700+ (2200Mhz)
RAM: 1GB DDR
VGA: Saphire ATi Radeon X800 XL 256MB
HDD: WD Caviar 250GB (SATA)

Periferie:

LCD Samsung SyncMaster 173p+
Tiskárna HP DeskJet 5150 (USB)
Scanner HP ScanJet 3670 (USB)
Flash disk Kingston, externí USB HDD WD Passport 160GB
Čtečka karet: externí USB 6v1

1) PC hardware

Před instalací Ubuntu 8.10 jsem zkoušel jako začátečník více distribucí. Jako jednu z prvních jsem testoval Dreamlinux (brazilská distribuce postavená na Debianu), kterou se mi ale jako začátečníkovi nepodařilo spustit z liveCD s grafickým rozhraním a spouštění zkončilo v příkazové řádce. Podobnou zkušenost jsem měl i s Mandrivou (a to dokonce i nedávno s One 2009). Pak jsem začal testovat Ubuntu od verzí 7.10 a uspěl jsem. To jen tak na úvod k historii mých počátků s LInuxem. Zmíněné distra, s nimiž jsem neměl úspěch ale nehodnotím i proto, že jsem se za příčinami neúspěchů nepídil. Přičítám to obecně lepší podpoře chipsetů Intelu anebo nějakému zádrhelu v rozpoznání grafiky.

Procesory AMD disponují tzv. Cool'n'quiet technologií, která spočívá ve vypínání těch částí procesoru, které nejsou využívány a automatickým snižováním otáček chladiče v případě nižší zátěže. Ve Windows XP mám tuto funkci dobře vyzkoušenou. Tam začíná fungovat v okamžiku, kdy doinstalujete ovladač pro AMD procesor (dostupný i přes Windows Update). V Ubuntu jsem hledal způsob jak provést něco podobného na úrovni systému anebo nějaké doinstalovatelné aplikace, protože se mi zdál hladič hlučnější než ve Windows. Po hledání na fórech jsem zaznamenal pouze tip v nastavení BIOSu, kde jsem zapnul automatickou regulaci otáček. Pomohlo to pouze částečně, hluk je nižší, ale není to ono. Nicméně tento problém má i podstatu v tom, že jsem neinvestoval do lepšího a využil pouze chladiče dodávaného v balení s CPU a hluk odpovídá bohužel jeho kvalitě. Pokud máte někdo zkušenosti s tímto problémem, přispějte do diskuse.

Zvuková karta i grafika fungují bez jakéhokoli problému. U Radeonu používám nesvobodné ovladače nabízené "Správou (nesvobodných) ovladačů hardwaru". Akcelerace funguje bez chybičky - používám efekty Compizu (hlavně Cube, náhledy oken, Expozé), stejně jako ve hrách (WarSow, Nexuiz). Musím aktuální ovladače od ATi pochválit, dokonce nabízejí Catalyst Control Center podobně jako v systémech Windows.

2) Periferie

Detekce LCD a jeho rozlišení bez potíží. Mé LCD od Samsungu nedisponuje žádnými "hardwarovými" tlačítky určené pro nastavení, ale zůstává kalibrace nastavená dříve ve Windows.

Tiskárny od HP jsou obecně bezproblémové (díky určité podpoře Linuxu ze strany HP)- stačilo v nabídce "Přidat/Odstranit" balíček HPLIP, Po odhlášení a přihlášení do systému nastavit tiskárnu jako výchozí a hotovo. HPLIP disponuje stejnými možnostmi nastavení vč. indikátoru stavu náplní inkoustu jako standardní ovladače pro Windows.

HP scanner - zde jsem bohužel narazil. Pro Linux existuje jedna a domnívám se, že jediná aplikace, která zprostředkovává podporu scannerů a rovněž ovládá jejich funkce. Tou je scannovací frontend XSane, na jehož stránkách najdete seznam podporovaných modelů různých výrobců. Bohužel můj model, ač je starý přibližně čtyři roky, v seznamu chybí (např. řady 35xx anebo 39xx podporovány jsou). Proto mi nezbývá, než používat pouze ve Windows (v dualbootu). Jistou nadějí do budoucna je implementace TWAINu do XSane, čímž by se podpora modelů rozšířila. Zajímavý článek o této problematice jsem objevil na Clubu Mandriva (v angličtině).

Ostatní uvedené periferie (flash disky, externí HDD i čtečka karet) jedou bez problémů.

Závěrem mohu říct, že zkušenosti nejsou pouze a jen pozitivní, nicméně pozitivní převládají. Můžete namítat, že má hardwarová výbava je základní a jeho plná podpora je samozřejmá, ale nebojte, další typy HW přijdou na přetřes příště v článku věnovaném hardwaru multimediálního notebooku.

Veselé vánoce a PF 2009

2008-12-24T22:55:00.006+01:00

Všem čtenářům mého blogu a všem fandům Linuxu (nejen Ubuntu) přeji krásné Vánoce a šťastný Nový rok 2009!

Druhá Alpha verze Ubuntu 9.04 na světě, Canonical shání inspiraci

2008-12-20T10:35:00.003+01:00

Server Softpedia.com informoval o vydání druhé Alpha verze Ubuntu 9.04, které přišlo s mírným jednodenním zpožděním oproti plánu až dnes. Změn není mnoho, následují vývoj Gnome 2.25 a nového linuxového jádra 2.6.28, OpenOffice je obsažen stále ve starší verzi. Alpha 2 je prvním vydáním v podobě klasického LiveCD.

Nejzajímavější věc, která se kolem tohoto vydání zatím udála, je výzva Marka komunitě na zaslání jakýchkoli screenshotů témat a vzhledů, které uživatelé používají. Vypadá to, že se tentokrát sliby Canonicalu naplní!, takže neváhejte a posílejte:-)

Vývojový plán JJ:

22. listopadu 2008 - Alpha1
18. prosince 2008 - Alpha2
15. ledna 2009 - Alpha3
5. února 2009 - Alpha4
26. února 2009 - Alpha5
12. března 2009 - Alpha6
26. března 2009 - Beta
16. dubna 2009 - Release Candidate
23. dubna 2009 - Final Release

Tweakujeme Ubuntu

2008-11-23T17:45:00.003+01:00

Mnozí z nás co přešli z Windows na Linux jistě znají známý nástroj TweakUI od MS, pomocí něhož se daly upravit nejrůznější skrytá nastavení systému. V Ubuntu nejsme o nic ochuzeni - existuje nástroj Ubuntu Tweak (aktuálně ve verzi 0.4.3). Ubuntu Tweak není ovšem narozdíl od TweakUI vydávan samotnými tvůrci systému, přesto je však lokalizován do češtiny. Pro snadnou instalaci a zahrnutí do kontroly aktualizací stačí mezi zdroje softwaru přidat a aktivovat tento repozitář:

Pro Interpid Ibex:

deb http://ppa.launchpad.net/tualatrix/ubuntu intrepid main #Ubuntu Tweak (Ubuntu 8.10)

Pro starší Hardy Heron:

deb http://ppa.launchpad.net/tualatrix/ubuntu hardy main #Ubuntu Tweak (Ubuntu 8.04)

Pak jen stačí v Synapticu nalézt a nainstalovat balíček ubuntu-tweak. Po instalaci se poté objeví v menu Aplikace/Systémové nástroje.

Na prvním screenshotu je vidět základní uvítací obrazovka Ubuntu Tweaku s přehledem základních funkcí. Vlevo se nachází panel, který řadí jednotlivé skupiny nastavení. Šedé jsou ty, které mají další větvení:

Nyní podrobněji k jednotlivým volbám:

Počítač - obsahuje podrobné informace o systému, desktopovém prostředí, procesoru, paměti, rozložení klávesnice apod.

Aplikace je první velice zajímavou částí, obsahuje tyto čtyři větve:
Přidat/Odebrat - aplikace třetích stran tříděné dle kategorií, můžete instalovat např. Operu, Skype, VirtualBox, Wine, VLC media player, Compiz a další:

Source Editor - (po odemčení rootovým heslem) detailní správa veškerých repozitářů Ubuntu
Zdroje třetích stran - (po odemčení rootovým heslem) - umožňuje přidat zdroje např. OpenOffice, vývojových verzí Firefoxu, vývojových verzí Amaroku, linuxové zdroje Googlu, Medibuntu (multimediální kodeky) apod. Každopádně velice zajímavé pro testery různých buildů aplikací.
Čistič balíků - (po odemčení rootovým heslem) - odebrání nepoužívaných balíčků (např. pokud zůstanou po odinstalaci některých aplikací), mazání vyrovnávací paměti.

Spuštění se dělí na dvě větve:
Sezení - volby splash-screenu, automatické ukládání změn sezení apod.
Automatické spuštění - přehled všech aplikací spouštěných po startu systému, možnost snadno vypnout, přidat, odebrat dle libosti...

Plocha se dělí na čtyři větve:
Ikony - zobrazení ikon koše, počítače, sítě apod. na ploše, zajímavá volba "Použít domovskou složku jako plochu".
Okna - motivy Metacity, průhlednost oken aktivních a neaktivních, ovládání oken myší
Compiz Fusion - umožňuje nainstalovat a konfigurovat akceleraci desktopu
Gnome - zamykání panelů, animace panelů, oznamovací část, ikonka menu aplikace.

Osobní je rozvětvena nejvíce:
Osobní složky - nastavení složek v /Home
Šablony - velice šikovná část, kam si můžete přetahovat především své šablony do OO.org, do místní nabídky je pak přidána volba "vytvořit dokument",
Skripty - podobná filozofie jako u šablon, týká se rozšiřujících šablon do správce souborů Nautilu. Zkratky - nastavení až 12 speciálních klávesových zkratek pro aplikace, opět velice užitečné.

Systém
Nautilus - velikost náhledů souborů, zapnutí pokročilého nastavení práv ve vlastnostech souborů, vypalování souborů - ochrana proti podtečení zásobníku apod.
Správa napájení - povolení uspání do paměti, na disk, zamykání obrazovky
Bezpečnost - zákazy přepání uživatelů, ukládádní na disk, tisku apod.

Závěrem se dá říct, že je to výborný nástroj. Pokud člověk hledá nějaká nastavení v ovládacích panelech ,ví, že zde najde mnohdy to nejužitečnější a nejzajímavější. Nezbývá než Ubuntu Tweak každému doporučit!

Vydána první alpha verze Ubuntu 9.04, vývojový plán

2008-11-23T00:42:00.006+01:00

Sotva jeden měsíc používáme nejnovější Ubuntu 8.10 a příští verze o sobě již dává poprvé vědět. Redaktoři serveru Softpedia.com píší své postřehy z první Alpha verze a taktéž přidávají vývojový plán Jaunty Jackalope.

Na zveřejněných screenshotech nejsou patrné žádné změny. Zřejmě se prozatím ukrývají pouze v kódu systému, dokonce ani balík OpenOffice není obsažen ve své nejnovější třetí verzi. Alpha1, tedy nejrannější testovací verze je k dispozici ke stažení pouze v podobě alternateCD.

Přidávám se rovněž k přání autorů Softpedie, aby v Canonicalu zapracovali na slibovaném novém vzhledu systému:-).

Vývojový plán JJ je následující:

22. listopadu 2008 - Alpha1
18. prosince 2008 - Alpha2
15. ledna 2009 - Alpha3
5. února 2009 - Alpha4
26. února 2009 - Alpha5
12. března 2009 - Alpha6
26. března 2009 - Beta
16. dubna 2009 - Release Candidate
23. dubna 2009 - Final Release

Jak upgradovat OpenOffice.org v Hardym (8.04)

2008-11-16T12:37:00.004+01:00

V minulém příspěvku jsem se zmínil o nepřítomnosti nejnovější verze OpenOffice.org 3.0 v základní instalaci Ubuntu 8.10. Odkázal jsem také návod na přidání neoficiálního zdroje softwaru pro automatizovaný upgrade. Dnešní krátký tip věnuju těm, kteří nepřešli na novou verzi Ubuntu a rozhodli se z jakýchkoli důvodů setrvat na současném LTS verzi 8.04 a chtějí snadno upgradovat OpenOffice na nejnovější verzi.

Ubuntu 8.04 je sice distribuce s dlouhodobou podporou, ale po vydání II se jedná pouze o opravy nikoli o nové verze softwaru. V návodech, které jsem odkazoval v minulém příspěvku, se uvádí přidání tohoto neoficiálního zdroje:

deb http://ppa.launchpad.net/openoffice-pkgs/ubuntu hardy main

Jelikož jsem již přešel na II, nemůžu posoudit, zda nyní tento zdroj příslušné balíčky obsahuje, ale v době před upgradem tento způsob nefungoval. Jaký je tedy manuální způsob?

ze stránek OpenOffice.cz stáhneme balík OOo_3.0.0_LinuxX86_install_cs_deb.tar.gz
V Synapticu odstraníme starší hlavní balíček openoffice.org-core, čímž se označí k odebrání i balíčky závislé
Rozbalíme stažený balík a přesuneme se do adresáře "DEBS", otevřeme terminál (nastavení adresáře příkazem cd) a použijeme příkaz sudo dpkg -i *.deb, čímž se nainstalují postupně všechny balíčky
Přesuneme se do adresáře "Destkop-integration" a v terminálu zadáme příkaz sudo dpkg -i *.deb, opět se nainstalují všechny balíčky a je hotovo.

Tak jak jsem měl možnost vyzkoušet tento postup, můžu jen dodat, že vzhled takto nainstalovaného OO.o se podobá KDE, takže nepůsobí příliš stylově, ale je to jen drobnost:-) vše je funkční tak jak má.

Download:

OOo_3.0.0_LinuxX86_install_cs_deb.tar.gz

Ubuntu 8.10 Interpid Ibex je venku!

2008-10-31T09:25:00.009+01:00

Včera v odpoledních hodinách vyšlo další pravidelné půlroční vydání Ubuntu - 8.10 Interpid Ibex (Nebojácný Kozoroh). O připravovaných nových funkcích jsem na blogu již psal, a co má nové Ubuntu pod kapotou výběrem těch nejdůležitějších aplikačních novinek?

Gnome 2.24 (desktopové prostředí, o novinkách více zde)
Linux Kernel 2.6.27
X.org 7.4 (vrstva grafického prostředí)
Network Manager 0.7 (přehlednější správa wifi sítí)
Gimp 2.6.1 (obrázkový editor)
Pidgin 2.5.2 (instant messenger - zlepšena kompatibilita sítí, lepší přenos souborů)
Totem 2.24.2 (přehrávač videí, nové pluginy pro sledování YouTube a BBC)
Rhytmbox 0.11.6 (hudební přehrávač s knihovnou, podpora Last.fm)
Make USB Startup Disk (utilita na vytváření bootovacího flashdisku)
OpenOffice 2.4.1 (*)

* Canonical bohužel nestihl implementovat nové OpenOffice přinášející mimo jiné podporu MS OOXML kvůli nedostatku času na otestování. Návody na instalaci OO3 do II se už rozšířily na internetu - v angličtině i v češtině. V podstatě se jedná o přidání jednoho neoficiálního repozitáře do zdrojů softwaru.

Download:

Jak na Rapidshare Premium v Ubuntu

2008-10-19T14:56:00.013+02:00

Na stahování z Rapidhsare ve Windows existuje spousta download manažerů vč. oficiální z Rapidshare. Na Linuxu je nabídka mnohem menší (tedy pokud nesáhnete k použití Wine), hledal jsem proto ve fórech a našel prográmek Rapidshare-dl. Nemá ovšem grafické rozhraní, běží výhradně v terminálu. Na kvalitě mu to však nic neubírá.

Použití je jednoduché, stačí otevřít terminál ve složce kam chcete stahovat a zadejte příkaz rapidshare-dl s těmito parametry:

Přímé zadání stahovaných souborů do fronty oddělené mezeramirapidshare-dl http://rapidshare.com/FILE1 ... http://rapidshare.com/FILEN

Stažení seznamu linků na určité URLrapidshare-dl http://some-web-site.com

Stažení seznamu linků uloženém v txt souborurapidshare-dl links.txt

Stažení seznamu linků zkopírovaném ve schránce (vyžaduje balíček PyGTK)rapidshare-dl -c

Po prvním zadání uživatelského jména a hesla už frčíte:

Download:

Ubuntu, Debian:
rapidshare-dl_0.3.5-1_all.deb

Pro jiné distribuce je nutná kompilace balíčku:
rapidshare-dl_0.3.5-1.tar.gz

Jak si poradit v záplavě informací na internetu aneb delikátní záložkování

2008-10-18T16:04:00.015+02:00

Poslední dobou mi začal připadat seznam oblíbených položek v mém Firefoxu jako opravdová a nepřehledná záplava. Tak jsem začal koumat, jak si záložky lépe zorganizovat, setřídit do kategorií tak aby vše rychle našel. Existují sice programy či doplňky programů, které se dají docela dobře použít, ale co když cestujete, pendlujete mezi počítači a chcete mít stejně setříděné kdekoli "na světě"? Tuto otázku si kladli jiní uživatelé dávno přede mnou a vytvořili komunitní síť del.icio.us.

Dnes již je tato síť velmi populární a i když není lokalizována do češtiny, našla si oblibu i v naší domovině. Na českém internetu vzniklo několik klonů - např. jagg.cz anebo linkuj.cz. Je na vás, kterou z těchto služeb zvolíte. Osobně jsem sáhl po té nejosvědčenější a nejpoužívanější. Faktorem, který hrál roli v mém rozhodnutí je možnost nainstalovat si rozšíření do Firefoxu 2.0.x - 3.0.x (podporované jsou i IE, Opera a Safari). První co je třeba udělat je zaregistrovat se (registrace je velmi jednoduchá a rychlá). Druhým krokem je pak zmíněná instalace add-onu do prohlížeče, která je ale dobrovolná. Po instalaci se objeví tři nová tlačítka - delicious čtvereček vás přesměruje na vaší internetovou databázi odkazů, což je delicious/"uživatelské jméno", druhé tlačítko otevírá sidebar rozdělený do dvou částí - štítků(tagů) v horní části a příslušných odkazů v dolní části. Třetí tlačítko pak slouží k přidávání resp. tagování odkazů. Když chcete přidat svou oblíbenou stránku mezi záložky, stisknete tag tlačítko a objeví se malý formulář, kde je předvyplněna adresa a název stránky. Zadáte popis stránky a poté to nejdůležitější - klíčová slova neboli tagy. Často se stane, že už někdo z komunity delicious před vámi stejné stránky přidával a tak se vám ty nejpoužívanější tagy nabídnou. Nic ale nebrání v zadání nějakého to klíčového slova navíc. Tak jakmile uložíte, objeví se tato položka v sidebaru. V jednoduchosti je síla - ačkoli se zdá design delicious strohý, je velmi přehledný.

Další podstatnou funkcí je vyhledávání a třídění jak ve vašem seznamu, tak v globálním seznamu delicious. Potěší i možnost importovat a exportovat záložky z a do prohlížeče a samozřejmě odkazy označovat za zcela soukromé nebo plně sdílené s komunitou. Delicous opravdu stojí za vyzkoušení!

Download:

Rozšíření pro Firefox 2.0.x - 3.0.x

Sada screenshotů převzata z tutoriálu Delicous.com (omlouvám se, že jsou z Widlí:-))

Vzhled Interpid Ibex - přání komunity "vyslyšena"?

2008-10-12T22:21:00.013+02:00

Na počátku vývoje Ubuntu 8.10 Mark Shuttleworth sliboval přepracování vzhledu systému, k čemuž nakonec nedošlo a bylo odloženo na verzi příští 9.04. Beta verze nicméně podle očekávání ukázala alespoň nový wallpaper, ze kterého však komunita nebyla nijak nadšena - barevně nevýrazná kolečka v kruhu - viz. screenshot níže:

Přestože kritiku považuji tak trochu za hnidopišství (každý si vzhled plochy může přizpůsobit podle svého), musím uznat, že nové uživatele přinejmenším nepřiláká - platí stará pravda, že "obal" prodává.

V Canonicalu na kritiku zareagovali a výsledkem je tento o mnoho svěžejší defaultní wallpaper:

Tento artwork níže podle mého ale opravdu vede, stáhnout jej můžete v plném rozlišení rozkliknutím. Na mé ploše se již vyjímá, přestože Interpid nainstalovaný ještě nemám:-) Zbývá jen držet palce, ať se povede implementace kompletně nového tématu vzhledu 9.04, k čemuž směřují nábory odborníků na Gnome, KDE, Gtk jak píše Mark na svém blogu v článku Design, user experience and development at Canonical. Proklamovaný cíl do dvou let konkurovat uživatelské přívětivosti systému MacOS X bude vyžadovat hodně úsilí ale může být reálný!

Ubuntu 8.10 - Interpid Ibex přichází!

2008-10-03T18:44:00.022+02:00

Ve čtvrtek 2. října byla po šesti Alpha verzích vydána první betaverze Ubuntu 8.10 Interpid Ibex. Dle vývojového plánu bychom se měli brzy dočkat RC (23. října) a poté již finální verze (30. října). Co nám nová verze přinese?

- Automaticky šifrované soukromé složky v /home
- Možnost přihlásit se do systému jako host
- Nové "cool" desktopové efekty
- Vylepšenou správu Wi-Fi sítí
- Graficky vylepšený instalátor
- Vestavěnou možnost snadné instalace Ubuntu na flash disk
- Vylepšené grafické téma Human Murrine (světlá varianta podobná s Hardy Heron, původní tmavé téma z prvních alpha verzích nebude výchozí) spolu s novou verzí prostředí Gnome 2.24

Nové Gnome 2.24 ve zkratce:

Podpora záložek ve správci souborů Nautilu (tabs ala Firefox nebo Opera)
Přidání tzv. kompaktního prohlížení souborů v Nautilu tj. řazení souborů do sloupků (doposud jen ikony a seznam)
Zobrazování optických médiií v menu místa s možností je rychle odebrat (vysunout)
Správce archivů File Roller umožňuje přetahovat soubory a adresáře přímo do archivního souboru, bez nutnosti jej před změnami otevírat
Výchozí přehrávač videí Totem nyní spolupracuje s DVB tunery, podporuje infra dálkové ovládání, přímé otevírání on-line YouTube videí ve vysokém rozlišení a plug-in pro sledování internetového vysílání BBC
Vylepšení Cheese (aplikace vytvářející video a foto efekty pomocí vestavěné web-kamerky
Zvuková témata grafického prostředí
E-mailový klient Evolution - šablony pro standardní odpovědi, podpora ukládání kontaktů na serverech WebDAV nebo Google Mail, vylepšené uživatelské rozhraní
Odhlašovací dialog rozdělen na dvě okna - první obsahuje funkce související s ukončením sezení a druhé s napájením počítače
V případě použití více monitorů implementován nový desktopový aplet umožňující pojmenovat každý monitor a snadno mezi nimi přepínat
Vylepšení správy vzdálené plochy
Vylepšení appletu Deskbar - tento multifunkční deskbar umožňující vyhledávat lokální soubory nyní obsahuje nové moduly - kalkulačku, vyhledávání na Google, Google Code, Yahoo!, Wikipedii a posílat soubory přes služby Twitter a Identica

Ubuntu pohledem linuxového začátečníka – část II. Instalujeme a testujeme nanečisto

2008-09-19T19:40:00.028+02:00

Jedna z věcí, které se mi na Ubuntu velmi líbí je snadná a rychlá instalace systému. A možnosti vyzkoušení před vlastní instalací naostro jsou různorodé:

LiveCD

Jednoduše vypálené ISO Ubuntu (např. pomocí Nera) na CD vložíte do mechaniky, restartujete a spustíte Ubuntu z Live image - nenarušíte tím žádné své stávající nastavení nainstalovaných operačních systémů. Jistá omezení tu však existují - především pomalost kvůli průběžnému načítání dat z CD), nemožnost doinstalovat další programy a trvale ukládat soubory do systémových a uživatelské složky v Ubuntu, (trvale ukládat můžete na NTFS či FAT disky). Naopak nemusíte nic nastavovat a vše si bez potíží vyzkoušet. Jediné co musíte před použití této metody udělat je nastavit bootování z optické mechaniky v BIOSu. Přímo z nabootovaného LiveCD lze jedním kliknutím spustit ostrou instalaci. Možností LiveCD či DVD dnes využívá drtivá většina linuxových distribucí.

Virtualizace

Pokud máte dostatek operační paměti a výkonný stroj, můžete si nainstalovat program, který dokáže vytvořit "virtuální stroj". Tedy PC s virtuálním diskem (vyhrazeným místem na fyzickém disku), které je virtuálně spuštěno pod stávajícím systémem. Programy existují ve verzích jak pro Mac OS X, tak pro Windows i Linux. Příkladem komerční aplikace je VMware Fusion, za kterou si musíte připlatit anebo poměrně zdařilý freeware VirtualBOX, který prozatím nemá tak širokou podporu harwaru, především si na něm zatím nevyzkoušíte akcelerované linuxové prostředí. Ve VirtualBoxu však můžete jinak systém používat bez překážek, i když v "mantinelech" virtualizačního programu.

Wubi

Wubi mě po uvedení Hardy Heron doslova dostalo, něco podobného nenabízí žádná jiná linuxová distribuce. Právě od této verze je obsažena tato utilita přímo již v instalačním CD. O co jde? Představte si instalaci a odinstalaci linuxu jako běžné win aplikace bez nutnosti rozdělování HDD a přitom provozovat dual-boot společně s Windows. Pokud máte ISO obraz Ubuntu 8.04 vypálené na CD, pak jen vložíte do mechaniky a vyberete možnost nainstalovat v rámci Windows, pakliže jste nevypálili, stačí pouze zkopírovat ISO obraz do stejné složky se staženým Wubi.exe a spustit. Musíte mít alespoň 5GB volného místa na disku, 256MB RAM a podporované jsou kromě Windows ME a 95 všechny novější verze. Zadáte pouze jazyk, konkrétní odnož resp. uživatelské rozhraní Ubuntu a vyhrazené místo na disku, jméno uživatelského účtu s heslem a můžete spustit instalaci. Poté se počítač restartuje a dostanete se k výběru operačního systému. Nutno ještě dodat, že si Wubi i vlastní instalátor Ubuntu v průběhu stahuje některé balíčky vč. jazykových z internetu. Více na přiložených screenshotech:

Výhodou instalace pomocí Wubi je, že můžete systém opravdu využívat bez jakéhokoli omezení. Ubuntu běží ve své vyhrazené složce na disku formátovaném na NTFS spolu s Windows. Nehodí se ale na dlouhodobější používání, chod na NTFS je bez potíží, jenom je občas trochu pomalejší.

Kódové označení pro Ubuntu 9.04 oznámeno

2008-09-12T18:03:00.014+02:00

Ještě nebyla vydána ani verze 8.10 Interpid Ibex - "Nebojácný kozorožec" (plánována na konec měsíce října) a Mark Shuttleworth, zakladatel společnosti Canonical a hlavní osoba stojící za Ubuntu před pár dny oznámil kódové označení příští verze 9.04. Tím bude "Jaunty Jackalope". Je to jakási "Veselá zajdantilopa". Jack-alope je složenina slov Jackrabit (zajíc) a Antelope (antilopa), jedná se o bájné zvíře, které má obývat americký Wyoming. Vypadá tedy jako běžný zajíc až na to, že má mezi ušiskama antilopí rohy. Více o legendě si můžete přečíst na anglické Wikipedii.

Verze následující po "Interpid Ibex" by se měla dle Mika zaměřit zejména na:

Zkrácení bootovacího času nejen při optimalizaci běhu na určitých zařízeních, ale i na běžných konfiguracích
Integrace efektních webových desktopových aplikací
Zlepšenou podporu vývojářské komunity

Co myslíte, proč se Mark zaměřuje podruhé na rohaté zvíře?:-)

Vydáno Ubuntu Eee 8.04.1 RC2

2008-09-08T20:33:00.010+02:00

Dnes byl oficiálně vydán další build speciální verze Ubuntu, konkrétně druhý kandidát na finální vydání (RC2). Ubuntu Eee jak už sám název napovídá je optimalizován pro Eee, populární netbook firmy Asus. Přináší mimo jiné nový vzhled - tzv. Netbook Remix Interface, který nabízí uživateli výběr nejlepších linuxových aplikací, neupřednostňuje pouze svobodné aplikace (např. viz. na screenshotu Skype).

Zajímavostí je, že hlavní vývojář Ubuntu Eee Jon Ramvi uvedl na svém blogu, že výchozím prohlížečem v příští verzi založené na Ubuntu 8.10 může být Google Chrome (viz. můj předchozí článek)

Více na domovské stránce ubuntu-eee.com

Google Chrome - další účastník boje prohlížečů na obzoru?

2008-09-05T17:20:00.035+02:00

Na okamžik přerušuji úvodní seriál o Ubuntu. Před pár dny Google překvapil a vydal svůj vlastní internetový prohlížeč. Proč tvrdím, že překvapil? O Googlu je totiž známo, že dlouhá léta podporuje Firefox samozřejmě výměnou za výchozí využívání jeho vyhledávacích služeb. Betaverze Chrome je zatím ke stažení pouze pro Windows XP/Vista. Google ovšem chystá i verzi pro Linux a MacOS X, podle některých náznaků však bude zveřejněna s delším odstupem od verze pro Windows.

Prohlížeč vyvolal mohutnou vlnu zájmu a nejrůznějších testů. Bohaté diskuse se objevily na všech známých internetových serverech. Vyvolal však také vlnu kontroverze jednak spojenou s licenčními podmínkami a okrajově také s utilitou GoogleUpdate, která jaksi zůstane v systému po odinstalaci. Po vlně kritiky se Google rozhodl tento sporný paragraf licenčních podmínek:

"Odesláním, zveřejněním nebo zobrazením obsahu udělujete společnosti Google trvalou, neodvolatelnou, celosvětovou, bezplatnou a nevýhradní licenci k reprodukování, přizpůsobování, upravování, překládání, publikování, veřejné prezentaci a šíření jakéhokoli Obsahu, který předložíte, zveřejníte nebo zobrazíte v rámci Služeb nebo jejich prostřednictvím. Výhradním účelem této licence je umožnit společnosti Google zobrazovat, šířit a propagovat Služby a může být odvolána pro určité Služby, jak je definováno v Dalších smluvních podmínkách těchto Služeb."

nahradit tímto:

"K Obsahu, který odešlete, zveřejníte nebo zobrazíte v rámci Služeb nebo jejich prostřednictvím si ponecháváte autorská práva a jakákoli jiná práva, která ohledně tohoto Obsahu vlastníte."

Také se zřejmě našel recept na odstranění GoogleUpdate.

Díky využívání dual-bootu s Windows XP jsem Chrome vyzkoušel. Instalace je opravdu snadná a v podstatě bezobslužná, stáhnete malinký instalátor o velikosti cca 200kB a zbytek souborů si instalátor natáhne z internetu Poté Vám dá možnost importovat záložky z Firefoxu anebo Internet Exploreru a můžete začít surfovat. Zajímavé je však to, že se Chrome uvelebí v právě aktivním uživatelském profilu a ostatní uživatelské účty ve Windows jsou o tento program ochuzeny.

Uživatelské rozhraní je v pravdě dosti spartánské, nicméně se zřejmě Google strefil do noty uživatelů, kteří chtějí snadné ovládání, nechtějí pátrat v nepřehledných záložkách nastavení, chtějí zkrátka nainstalovat a prohlížet webový obsah.

Mé předběžné hodnocení Chrome:

Přednosti:

Rychlost načítání webu - k tomu využívá technologie WebKit (podobně jako Apple Safari, nebo linuxový Konqueror)
Jednoduchost a přehlednost ovládání
Podpora hojně využívaných služeb Googlu
Ze všech prohlížečů převzal to nejlepší - např. z Apple Safari "mód private browsing" (který se objevil mimojiné ve vývojových verzích nového IE8 a tato vlastnost Chrome přesvědčila Mozillu o přidání této funkce do připravovaného Firefoxu 3.1), nebo např. z Opery prohlížení otevřených záložek v matici (uživatelé Firefoxu znají SpeedDial).
Svěží vítr do konkurečního boje IE vs. Firefox vs. Opera vs. Safari
Pro někoho bezobslužná instalace do uživatelského profilu

Nedostatky:

Velká paměťová náročnost
Prozatím není verze pro Linux
Obtěžující GoogleUpdate utilita
Pro někoho bezobslužná instalace do uživatelského profilu
Nemožnost doinstalovat rozšíření (alespoň zatím)
Jednoduchost ve stylu Chrome nemusí sednout každému

Závěrem bych doplnil jen to, že Chrome si vydobyl za pár dní pozice (patrně zejména díky vlně testování), které Opera nedokáže překonat dlouhé měsíce - viz. níže market share z pátku 5/9/2008 dle serveru Clicky. Co myslíte Vy, jak si povede v budoucnu?

Ubuntu pohledem linuxového začátečníka – část I.

2008-09-04T21:36:00.003+02:00

Ubuntu je jedna z mála linuxových distribucí, která boří obecně zažitý mýtus o uživatelské nepřívětivosti Linuxu. Abych stručně představil Ubuntu a přitom nenosil pověstné dříví do lesa – jedná se o odvozeninu léty prověřené a stabilní distribuce Debian využívající jako implicitní pracovní prostředí GNOME. Ačkoli za Ubuntem stojí komerční společnost Canonical, je distribuována zcela zdarma.

Nedá se tvrdit, že bych byl počítačovým začátečníkem, definitivně jít do Linuxu jsem se odhodlal až nedávno. Na desktopu používám dlouhodobě Windows XP SP2. Proč jsem se rozhodl přejít? Nebudu zde podrobně porovnávat systémy pouze poukážu na obecné silné stránky Ubuntu ve srovnáním se systémy Windows.

Výhody:

Nulová cena, uživatel není svázaný licenčními podmínkami - svobodné nakládání se softwarem (GNU licence)
Stabilita systému (navíc základem Ubuntu je prověřený Debian)
Bezpečnost Linuxu - žádní trojani, spyware - tudíž není třeba firewallů ani antivirů
Propracovaná uživatelská podpora v české lokalizaci – Wiki (databáze znalostí a návodů) a přívětivé uživatelské fórum
Téměř veškerý potřebný soft již v základu (internetový prohlížeč, přehrávač videa a hudby, kancelářský balík, propracovaný poštovní klient, IM klient, grafický editor, správce fotek) velmi jednoduchá (7 obrazovek) a rychlá (10-15min) instalace
Relativně snadná instalace aplikací, přehledná správa aplikací nebo chcete-li linuxových balíčků rozdělená dle kategorií
Ovládání velmi podobné MS Windows

Možné nevýhody či nedostatky, které se budu v rámci blogování snažit objevit a zhodnotit, případně nabídnout tipy k řešení:

Alternativy k programům používáným ve Windows
Podpora hardwaru